Tenczyn (hrad)

První písemná zmínka o hradu Tenczyn pochází z 24. září 1308. V té době zde pobýval se svou rytířskou skupinou Vladislav I. Lokýtek, který vydal dokument, jímž hrad svěřil cisterciáckému klášteru v Sulejowě. Předpokládá se, že první, tehdy dřevěný hrad, postavil kolem roku 1319 kastelán Krakova Nawój z Morawice. Ten postavil největší hradní věž známou dnes pod názvem Navigační. Zakladatelem cihlového hradu byl jeho syn Jędrzej (Andrzej), vévoda z Krakova a Sandomierze. Ten dal na nejvyšší, severovýchodní části kopce vztyčit další část hradu, ve které žil a kde také v roce 1368 zemřel. On byl také prvním, kdo přijal příjmení Tęczyński. Syn Jędrzeje, Jaśko, hrad dále zrekonstruoval a významně rozšířil. Také zde byla tehdy založena kaple. Z této doby pochází první zmínka o hradu přímo v historických dokumentech. V tomto hradu Vladislav Jagellonský také umístil některé z důležitějších germánských vězňů, zajatých během bitvy u Grunwaldu.

Plánek zříceniny. Je zde zakresleno pravděpodobné rozložení jednotlivých místností, věží, ubytování posádky a služeb a celkové opevnění hradu na základě zákona o rozdělení z roku 1553 a dle kresby E. J. Dahlberga z roku 1655. A – horní hrad (14. století),
B – dolní hrad (14./15. století), vnější předhradí (1553)
C – rekonstrukce průběhu zbourané obvodové zdi
D – obytný dům – stáje, kuchyně, pekárna, vozovna (1553, 1773)
E – věž brány, tzv. Navigační věž s předními dveřmi
F – kaple (14.–15. století)
G – barbakan a vstupní šíje
H – Dorotina věž ze 14./15. století (1553)
I – reprezentativní část (15. století)
J – ambity (1579–1584)
K – bašty (přelom 16./17. století)
L – zdi a dvě věže vnějšího předhradí; I – věž z 15. století, II – věž z 15. století (vězení?)
M – hradby vnější předhradí po opevnění bašty (16./17. století)
N – ubytování posádky a služeb
Nn – čtvercová věž (pravděpodobně nejstarší věž brány ze 14. století, později pohlcena budovami)

Rodina Tęczyńských získala velký význam, v té době vlastnila již 45 měst, z toho patnáct poblíž hradu. V roce 1461 žil na hradu v Rudně téměř rok Jan Długosz. Hrad v polovině 16. století často navštěvovali význačné osobnosti tehdejší doby: Mikołaj Rej, Jan Kochanowski, Piotr Kochanowski a řada dalších významných osobnosti polské renesance. V té době se podoba hradu příliš nezměnila. Byl zde statek, lázeňský dům, pivovar se sladovnou a další hospodářské objekty. V roce 1570 kastelán Wojnica, který byl tehdy vládním úředníkem napsal, že majitel „… přestavěl hrad v Tenczyně za velkou cenu“. O tom píše Bartoloměj Paprocký ve své knize Herby rycerstwa polskiego na piecoro ksiag rozdielene.

Hrad měl tři křídla, otevřená na západ, zdobená renesančními atikami, římsami a ambity. Tyto přestavby pokračovaly až do začátku 17. století. Hrad byl obehnán opěrnou zdí, na severu byly vyztuženy vstupní bašty (barbakán) a z jihu byly vystavěny dvě pětiboké věže. Na severu se pod hradem nacházely zahrady a na západní a jižní straně vinice. Poslední velkou investicí na hradu byla důkladná rekonstrukce hradní kaple, kterou na počátku 17. století založila Agnieszka Firlej, rozená Tęczyńska, pozdější zakladatelka kláštera bosých karmelitánek v Czerně. V roce 1637 zemřel poslední zástupce rodu, krakovský vojvoda Jan Magnus Tęczyński. Ten měl jedinou dceru Izabelu, která se provdala za Łukasze Opalińského.

V roce 1655 Jerzy Lubomirský, když ustupoval před Švédy, ukryl ve spišské Staré Ľubovni korunní pokladnu. Zároveň ale rozšířil zprávu, že pokladnice byla uložena v Tenczyně. V roce 1655 hrad oblehl švédský oddíl pod velením Kurta Christopha von Königsmarck. Posádka vedená Janem Dziulou se vzdala. Švédové však nedodrželi podmínky smlouvy a celou ji pobili. Poté, co nenašli korunní poklad, v červenci 1656 hrad opustili a spálili. Po odchodu Švédů byl hrad do značné míry přestavěn a částečně osídlen. V roce 1748 nebo 1768 hrad v důsledku úderu blesku vyhořel a od té doby stále více chátral.

V roce 1783 byl popel posledního z rodu Tęczyńských Jana přenesen ze zámecké kaple do nového hrobu v kapli Svaté Kateřiny v Tenczynku. Od roku 1816 se hrad stal majetkem rodiny Potocki erbu Pilawa a zůstal v jejich rukou až do vypuknutí druhé světové války v roce 1939.

Počátkem 21. století hrad kvůli kompetenčním sporům mezi různými úrovněmi veřejné správy stále více chátral. V roce 2008 bylo založeno občanské sdružení Zachraňte Tenczyn, aby přimělo místní a ústřední úřady plnit své povinnosti a chránit památku.

V roce 2009 bylo zrušeno rozhodnutí odebrat hrad rodině Potockých jako součást pozemkové reformy z roku 1944, ale jeho oprava byla pozastavena. Ve stejném roce 2009 byl hrad kvůli špatnému technickému stavu pro návštěvníky uzavřen. O rok později získala hrad obec a pomocí prostředků z ministerstva kultury a z fondu národního dědictví začala zřiceninu opravovat.

V červenci 2016 v důsledku dohody uzavřené obcí Krzeszowice a dědici araběte Adama Potockého byla zřícenina hradu znovu otevřena návštěvníkům. Pořadatelem turistického provozu na zámku je Společnost pro rozvoj a propagaci umění.

• 
  Hrad Tenczyn
• 
  Hrad Tenczyn
• 
  Tenczyn Pohled z výšky
• 
  Věž hradu Tenczyn