Tchořovice (tvrz)

Tchořovice jsou tvrz přestavěná na sýpku ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. Opevněné sídlo si ve vesnici postavili ve čtrnáctém století příslušníci vladyckého rodu z Tchořovic. Tvrz, okolo poloviny šestnáctého století přestavěná v renesančním slohu, sloužila jako panské sídlo do poloviny sedmnáctého století. Po připojení ke lnářskému panství byla nepotřebná tvrz přestavěna na sýpku. Její areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Tchořovice
Jižní průčelí
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba14. století
Přestavba3. čtvrtina 17. století
Další majiteléVartenberkové
Běšinové z Běšin
Muchkové z Budova
Sobětičtí ze Sobětic
Trauttmansdorffové
Poloha
AdresaTchořovice, Česko Česko
Souřadnice49°26′12,99″ s. š., 13°48′32,23″ v. d.
Tchořovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39311/3-4414 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Tchořovická tvrz byla postavena ve čtrnáctém století.[2] Jejími prvními známými majiteli byli vladykové Jan z Tchořovic připomínaný roku 1372 a Jodok z Tchořovic (1389). Jejich nástupcem se stal Beneš z Tchořovic uváděný v letech 1393–1400 jako spolupatron kocelovického kostela svatého Bartoloměje. Později Tchořovice nejspíše prodal.[3]

Vesnici před rokem 1409 koupil Vilém z Vartenberka a ze Zvířetic. Přestože na tchořovické tvrzi sídlil, zřídil zde úřad purkrabího, který vykonával jakýsi Marš.[3] V období 1432–1454 na tvrzi žil Petr z Vartenberka (podle Augusta Sedláčka zemřel už roku 1446[3]) a po něm vdova Eliška až do roku 1468.[4] O statek se však roku 1454 musela soudit s Petrem Zmrzlíkem ze Svojšína, který tvrz násilně obsadil. Podle rozsudku zemského soudu jí musel statek vrátit.[4]

V období 1473–1489 byl majitelem Tchořovic Jan starší z Běšin, ale před rokem 1495 je koupil Bohuslav Muchek z Bukova, jehož potomkům patřily až do roku 1653. Po Bohuslavovi následoval Jiří (1517) a po něm bratři Oldřich a Václav Muchkovi z Bukova. Oldřich bydlel ve tvrzi, zatímco Václav nebo jeho synové si v Tchořovicích postavili nové sídlo zvané Nový dům.[3] Zřejmě v té době proběhla renesanční přestavba tvrze.[2] Oldřichovým synem snad byl Volf z Bukova, jehož synům Janovi a Jiřímu Nový dům patřil roku 1569. Jiřího syn Oldřich zemřel roku 1587 při souboji s Kryštofem Chanovským z Dlouhé Vsi. Oldřichovou smrtí vymřela jeho rodová větev a část Tchořovic s dvorem po něm roku 1617 patřila ke lnářskému panství.[3]

Volf Muchek z Bukova zemřel roku 1588. S manželkou Kateřinou z Drahobuze měl syny Smila a Adama. Adam roku 1592 při souboji v Škvořeticích bodnutím zranil Vojslava z Branišova. Smil vlastnil díl Tchořovic sám nejméně do roku 1629, zatímco Adam žádný majetek neměl. Po Smilovi v Tchořovicích následoval Volf Muchek z Bukova, který zemřel roku 1634. Zanechal po sobě syna Jana Viléma a dvě dcery, ale tchořovickou tvrz s vesnicí odkázal vdově Anně Alžbětě Muchkové z Klenového. Vdova i její děti zemřely a tchořovický statek připadl Volfovým sestrám Alžbětě, Anně a Dorotě Muchkovým z Bukova, ale Alžběta byla z dědictví vyloučena. Anna se provdala za Jáchyma Sobětického ze Sobětic a Dorota za Viléma Jindřicha ze Sobětic. Dorota zemřela roku 1645 bez závěti, a Anna proto požádala, aby byl sestřin podíl v zemských deskách přepsán na ni. Protokol o majetku měl být sepsán 28. září 1645, ale Vilém Jindřich úředníka do tvrze nevpustil. V následujících letech se však špatným hospodařením zadlužil natolik, že zemský soud roku 1653 rozhodl o prodeji tchořovického statku Adamu Matyášovi z Trauttmansdorffu.[3] Ten v Tchořovicích nesídlil, a tvrz se dvorem, pivovarem a vesnicí byla připojena ke Lnářům. Vdova po Adamovi, Eva Johana, rozená ze Šternberka, roku 1569 Lnáře prodala Aleši Vratislavovi z Mitrovic. Když roku 1675 lnářské panství koupil Humprecht Jan Černín, byla už tchořovická tvrz přestavěná na sýpku.[4]

Stavební podoba

Tvrz stojí nad Hořejším rybníkem v západní části vesnice. Její areál tvoří čtyři dvoupatrové budovy postavené okolo přibližně čtvercového nádvoří. Z opevnění se na východní a severní straně dochoval pozůstatek vodního příkopu, původně napájeného z Hořejšího rybníka.[4]

Do tvrze se vjíždí po kamenném mostě z východní strany. Na fasádách se dochovaly pozůstatky sgrafit a v průjezdu nástěnné malby. Stavební podobu budov (původně jednopatrových[4]) ovlivnila přestavba na sýpku, ale ve zdivu se dochovaly gotické a renesanční prvky.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-03]. Identifikátor záznamu 151335 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tchořovice tvrz, s. 254–255.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Tchořovice – tvrz, s. 194.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.