Tchien-čchi

Císař Tchien-čchi (čínsky 天啓, pinyin Tiān​qǐ​; 23. prosince 160530. září 1627) vlastním jménem Ču Jou-ťiao (čínsky 朱由校, pinyin Zhū​ Yóu​jiào​) z dynastie Ming vládl v letech 1620–1627 mingské Číně. Nastoupil po svém otci, císaři Tchaj-čchangovi. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Otevření se vůli nebes“, Tchien-čchi. Název éry je používán i jako jméno císaře.

Tchien-čchi
císař Číny
Doba vlády 1. říjen 162030. září 1627
Éra vlády Tchien-čchi (天啓, 22. leden 16214. únor 1628)
Úplné jméno Ču Jou-ťiao (朱由校)
Chrámové jméno Si-cung (熹宗)
Posmrtné jméno Ta-tchien čchan-tao tun-siao tu-jou čang-wen siang-wu ťing-mu čuang-čchin če chuang-ti (達天闡道敦孝篤友章文襄武靖穆莊勤悊皇帝)
Narození 23. prosinec 1605
Úmrtí 30. září 1627
Pohřben Císařské hrobky dynastie Ming, Peking
Předchůdce Tchaj-čchang
Nástupce Čchung-čen
Manželka císařovna Siao Aj Če
Potomci 3 synové (zemřeli v dětství) a 3 dcery
Rod Ču
Dynastie Ming
Otec Tchaj-čchang
Matka císařovna Siao-che
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ču Jou-ťiao nastoupil na trůn patnáctiletý, po smrti svého otce, který vládl pouze jeden měsíc. Nevěnoval pozornost státním záležitostem a nepřevzal otcovy politické cíle. Je možné, že trpěl poruchami učení, byl negramotný a neprojevil zájem o studia.

Protože nebyl schopen číst memoranda k trůnu a státní záležitosti ho nezajímaly, hlava císařských eunuchů Wej Čung-sien si přisvojil výkonnou moc spolu s paní Kche, bývalou císařovou chůvou, císař se raději věnoval tesařství.[1] Wej využil situace a začal prosazovat své stoupence na významné pozice v paláci. Mezitím paní Kche usilovala o udržení moci tím, že ostatní ženy z císařského harému nepřipouštěla v panovníkovi, izolovala je a snažila se je vyhladovět.

Konzervativní konfuciánští moralisté hnutí Tung-lin projevovali nespokojenost se stylem vládnutí. Vláda odpověděla tvrdými represáliemi, množství úředníků bylo popraveno. Život obyvatel se během vlády císaře Tchien-čchiho zhoršil a úřady musely čelit několika lidovým povstáním.

Císař Tchien-čchi zemřel roku 1627, byl následován svým bratrem Ču Jou-ťien, císařem Čchung-čenem.

Císařovna, potomci

Císař Tchien-čchi měl celou řadu manželek, nejvyšší postavení měla císařovna Siao-aj-če (孝哀悊皇后, Siao-aj-če chuang-chou; † 1644), příjmením Čang (张), vdala se za Tchien-čchina roku 1621.

Synové císaře Tchien-čchi
Příjmení (titul) matky # Jméno Narození – úmrtí Posmrtné jméno Titul Udělení titulu
∞ Čang (císařovna Siao-aj-če) 1. Ču Cch'-žan (朱慈燃) 1623 (narozen mrtvý) Chuaj-čchung korunní princ posmrtně
∞ Fan (Chuej-fej) 2. Ču Cch'-jü (朱慈焴) 1623–1624 Tao-chuaj korunní princ posmrtně
∞ Žen (Žung-fej) 3. Ču Cch'-ťiung (朱慈炅) 1625–1626 Sien-čchung korunní princ posmrtně
Dcery císaře Tchien-čchi
Příjmení (titul) matky # Titul Příjmení a osobní jméno Narození – úmrtí
∞ Fan (Chuej-fej)1.princezna Jung-ning (永宁公主)Ču Šu-e (朱淑娥)1622–1624
∞ Li (Čcheng-fej)2.princezna Chuaj-ning (怀宁公主)Ču Šu-mo (朱淑嫫)1624–1625

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tianqi Emperor na anglické Wikipedii a 孝哀悊皇后 na čínské Wikipedii.

  1. Encyclopedia Britannica. Wei Zhongxian Biography [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2010-07-26]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • DARDESS, John W. Blood and History in China: The Donglin Faction and Its Repression, 1620-1627. Honolulu: University of Hawai'i Press, 2002. 207 s. ISBN 0-8248-2475-X, ISBN 0-8248-2516-0. (anglicky)
  • ATWELL, William. The T'ai-ch'ang, T'ien-ch'i, and Ch'ung-chen reigns, 1620-1644. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 585–640. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.