Tchan S’-tchung

Tchan S’-tchung se narodil v Pekingu v rodině vysokého úředníka – jeho otec byl guvernérem Chu-nanu. Po smrti své matky a sourozenců odešel s otcem do Liou-jangu v provincii Chu-nan. I přes to, že byl velmi inteligentní, tak nikdy nedosáhl vyšší úrovně úřednických zkoušek než okresní. Oženil se v 19 letech a měl syna, který nedlouho po narození zemřel. Po smrti svého syna sloužil jako vojenský důstojník; po zřízení provincie Sin-ťiang pracoval pro tamního guvernéra, Liou Ťin-tchanga.[1]

Od roku 1897 stál v čele reformního hnutí v Chu-nanu spolu s Liang Čchi-čchaem a dalšími. Pomohl jim založit Akademii aktuálních záležitostí.[2] Liang Čchi-čchao ho seznámil s reformátorem Kchang Jou-wejem, který na něj měl významný vliv.[3] Byl jedním ze čtyř liberálů, kteří byli císařem Kuang-sü jmenováni do Velké rady a hrál klíčovou roli během sta dní reforem.[4] Věřil, že je možné sloučit tradiční čínské myšlení a západní vědu. Své filozofické názory vyjádřil v knize Žen-süe (仁學, „Studie o lidskosti“), ve které vychází převážně z buddhismu a konfucianismu, ale nebránil se ani studiu křesťanství.[3][5]

Snažil se prosazovat „sto dní reforem“. Když se dozvěděl o chystaném zákroku ze strany konzervativních představitelů v čele s císařovnou vdovou Cch’-si, požádal o pomoc generála Jüan Š’-kchaje; a ten přislíbil vojenskou podporu reformistům, která by „sto dní reforem“ vojensky podržela. Jüan Š’-kchaj ho však zradil, připojil se ke konzervativnímu křídlu a „sto dní reforem“ bylo v rámci palácového převratu potlačeno. Tchan byl jedním z tzv. šesti mužů „sta dní reforem“, kteří byli exemplárně popraveni.[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchan S'-tchung na Wikimedia Commons