Tayandonské ostrovy

Ostrovy Tayando, Heniar, Walir a Tam jsou obydlené.[1]

V roce 2010 měl distrikt Tayando Tam 5 448 obyvatel,[4] v roce 2012 jich bylo 5 266 (2 567 mužů a 2 659 žen). Hustota obyvatelstva je 84 lidí na kilometr čtvereční. Lidé žijí v 1097 domácnostech, průměrná domácnost má pět lidí. Tayando Yamtel je největší vesnicí s 2 306 obyvateli.[1]

Stejně jako na ostatních Kajských ostrovech i se na Tayandských ostrovech mluví austronéským jazykem Kei (Saumlaki, Veveu Evav).[5][6]

Obyvatelé Tayandových ostrovů jsou muslimové. Nachází se na nich sedm mešit a muslimská kaple. Neexistují žádné křesťanské kostely.[1]

Na ostrovech se nachází osm základních škol, které jsou ve všech vesnicích na ostrově. V Tayando Yamtel se nachází tři střední školy a vyšší střední škola. Na jednoho učitele základní školy připadá v průměru 20 studentů, na střední škole je tento poměr 1:12 a na vyšší střední škole 1: 9. Ve třídě je 17 studentů na základní škole, 24 na střední škole a 20 na vyšší střední škole. Školy navštěvuje celkem přibližně 1 500 dětí a studentů.[1]

Na Tayandonských ostrovech není žádná nemocnice, ale je zde komunitní zdravotní středisko, jemu podřízená zdravotní centra, devět čerpacích stanic a dvě porodnice.[1]

Některé vesnice mají fotbalová a volejbalová hřiště.[1]

Trpasličí dráček můrovitý (Eurypegasus draconis) z Tayandových ostrovů

Většina obyvatel se živí zemědělstvím nebo rybolovem. Obdělává se 49,19 km² rozlohy ostrova (71 % z celkové plochy). Hlavní plodinou je maniok. V roce 2012 jej sklidili 108 tun. Maniok je na ostrovech hlavní potravinou. Jako hospodářská zvířata je chováno 1039 koz, 3400 kuřat a 120 kachen. 384 rybářů pracuje především s tradičními rybářskými pruty na lodích bez motorů. Z 298 lodí má pouze 47 lodí motory, přičemž všechny kromě šesti jsou motory přívěsné. V roce 2012 bylo uloveno celkem 2 907,6 tun ryb. Sklízejí se zde také řasy.[1]

Na ostrovech se těží jen na pobřeží malé množství písku a vápence. Na ostrově se vyrábí elektřina ve 165 dieselových generátorech; veřejná elektrická síť neexistuje. Pitná voda pochází většinou z místních studní. V ostrovních vesnicích je 59 obchodů a sídlí zde čtyři obchodní společnosti. Neexistují zde žádné banky. Na ostrovech nejsou žádné restaurace ani ubytování pro turisty.[1]

Z okolního světa se do hlavního města Tayando Yamtel dostane návštěvník po moři ze 49,2 kilometrů vzdáleného města Tual. Odtud je možné cestovat do dalších vesnic lodí. Na Tayandu jsou silnice mezi třemi vesnicemi a jsou ve velmi špatném stavu. Přepravu po zemi zajišťují především motocykly. Infrastruktura pro pevné nebo mobilní telefony neexistuje.[1]

Funkční období okresního vedoucího okresního distriktu (Camat) je jeden rok. V letech 2004 až 2008 tuto funkci zastával A. Ingratubun, poté se jí ujal D. J. S. Rahareng.

V roce 2012 bylo v okrese zaregistrováno devět aktivních politických stran: Partai Keadilaan Sejahtera (PKS), Partai Amanat Nasional (PAN), Partai Kebangkitan Bangsa (PKB), Partai Nasional Indonesia (PNI), Golkar (Partai Golongan Karya), Partai Persatuan Pembangunan (PPP)), Partai Demokrasi Indonesia - Perjuangan (PDI-P), Partai Bintang Reformasi (PBR) a Partai Demokrat.[1]