Tatra JK 2500

Německé armádní vozidlo KdF.

Pohonnou jednotku automobilu tvoří vzduchem chlazený osmiválcový motor původně sestrojený pro model Tatra 603. Na rozdíl od „šestsettrojky“ je však motor modelu JK 2500 uložen v přední části karoserie. Hnací síla je převáděna čtyřstupňovou převodovkou na hřídel a dále na zadní nápravu typu De Dion.[3] Vůz stojí na patnáctipalcových litých kolech originální konstrukce.

Rám automobilu je ručně svařen z bezešvých ocelových trubek. Zadní náprava vlastní konstrukce je odpružena příčnými zkrutnými tyčemi, u přední nápravy (původně z německého KdF) jsou pak použity torzní tyče.[4] Kostra automobilu je zčásti kovová a zčásti dřevěná a na ní je osazena ručně vyrobená karosérie. V zadní části vozu jsou umístěny dvě palivové nádrže, každá o objemu asi 30 litrů.

Motor Tatry 603.

Původní plány na motorizaci vozidla hovořily o motoru z Tatry 603, jeho vývoj však v té době ještě nebyl ukončen a proto byl jako dočasné řešení použit kapalinou chlazený šestiválec Alfa Romeo S6 o výkonu 90 koňských sil.[4] Čtyřstupňovou převodovku, která byla v této verzi použita, vyrobila rovněž Alfa Romeo. Kola, na kterých vůz stál, pocházela z Lancie Aurelia. Ze stejného vozu pocházely také bubnové brzdy.

Konstruktérovi Kubinskému se později podařilo získat osmiválec z Tatry 603, kterým plánoval automobil vybavit již od začátku. Byl to však kus původně používaný v nákladním automobilu Tatra 805 a byl poskládaný z náhradních dílů.[4] Výkon tohoto motoru činil 74 koňských sil. Vzhledem k výšce motoru a nízké konstrukci automobilu, muselo dojít k četným úpravám, aby se motor do karosérie vešel (například byl použit jediný tlačný větrák z Pragy V3S, i když původně měly být dva).[4] Na místo chladičů bylo pak pod kapotu umístěno náhradní kolo.

K prvnímu veřejnému představení vozu došlo v časopise Svět motorů, který v lednovém čísle roku 1956 zveřejnil článek nazvaný Také to dovedeme.[2] Roku 1958 byl vůz předveden v Kopřivnici a ze strany tehdejšího ředitele továrny následovala nabídka na výrobu a prodej pěti kusů vozu. Konstruktér Kubinský také dostal nabídku na změnu zaměstnání – z brněnské Karosy měl přejít právě do závodu Tatry.[4] Vůz byl poté dva týdny testován jezdci Aloisem Markem a Adolfem Veřmiřovským.[4] Nakonec se plány na výrobu dalších vozů neuskutečnily, ovšem Kubinský pro svůj vůz získal nový motor V8. Tentokrát se jednalo o motor, který byl nastavený pro použití v osobním voze Tatra 603, měl výkon 140 koňských sil a vůz s ním mohl dosahovat rychlosti až 200 km/h.[3] Vyměněna byla také kola (namísto drátěných dostal vůz patnáctipalcová litá kola originální konstrukce pana Kubinského) a brzdy, které byly vyměněny za účinnější.

Július Kubinský vlastnil svůj automobil celkem 13 let a po celou tuto dobu na něm prováděl další úpravy. Nakonec vůz prodal.[5] V současné době se tento sportovní automobil nachází na neznámém místě.