Tamaryšek

Tamaryšky jsou opadavé i vždyzelené keře nebo nízké stromy s prutovými větvemi. Mají hluboce kořenící hlavní kořen s dlouhými podpovrchovými postranními kořeny. Kromě nich často vyrůstají kořenující podzemní výběžky, které zajišťují vegetativní rozmnožování. Listy drobné, šupinovité či jehlicovité, střechovitě postavené, často s rozšířenou, poloobjímavou, někdy až objímavou nebo pochvatou bází. Na vrcholu jsou špičaté, s ponořenými žlázami vylučujícími solné roztoky. Listy jsou přisedlé, zelené až šedomodré.

Květy jsou malé, růžové až bělavé, 4–5četné, se 4–5 volnými tyčinkami, které vyrůstají ze žláznatého terče a pestíkem srostlým ze 3 (až 5) plodolistů. Semeník je svrchní se 3 (-5) bliznami na stylodiích. Květy vyrůstají v postranních klasovitých hroznech na loňských větvích nebo v koncových hroznech až latách klasovitých hroznů na letorostech. Kališních lístků je 4-5, na bázi jsou srostlé nebo výjimečně volné. Korunní lístky jsou volné.

Plodem jsou tobolky asi 3–6 mm dlouhé, úzce jehlancovité, pukající 3-5 chlopněmi. Obsahují drobná úzce elipsoidní semena velikosti 0,5 mm, která jsou opatřena svazečkem chlupů.

Rozmnožuje se dřevitými řízky v zimě nebo v létě polovyzrálými řízky.

V Eurasii a Africe se vyskytuje asi 55–70 druhů. Rostou na písčitých a štěrkovitých, často zasolených biotopech tropického až mírného pásma obou polokoulí.

Tamaryšky jsou nenáročné světlomilné okrasné dřeviny, v našich podmínkách při tuhých zimách omrzají. Jsou dobře odolné k suchu, proto dobře snášejí stanoviště s nedostatkem vody během suchých ročních období. Tamaryšky jsou tolerantní k zasolení půdy a velmi dobře snášejí vysoké teploty.

Některé druhy tohoto rodu lze použít v ČR jako okrasné rostliny. Jsou to efektní solitéry.[1] Pro jejich nenáročnost jsou vysazovány v okolí sídlišť, komunikací, kolem zemědělských i průmyslových objektů. Často je lze vidět i v zahradách a parcích. Vysazují se jednotlivě či ve skupinách, v kterých slouží například jako živé ploty.

• tamaryšek malokvětý (Tamarix parviflora) – keř 2–4 m vysoký s tmavě karmínovými až hnědými větvemi. Listy vejčité, drobné. Klasovité hrozny až 4 cm dlouhé. Listeny jsou delší než květní stopky. Kvete růžovými květy v květnu a červnu.
• tamaryšek čínský (Tamarix chinensis) – keř nebo vícekmenný strom, až 6 m vysoký. Větve jsou červenopurpurové až černé. Listy kopinaté až vejčité. Listeny jsou jen o málo delší než květní stopka. Květy jsou růžové, délka hroznů je 2–6 cm. Pochází z Číny, Mongolska, Koreje.
• tamaryšek francouzský (Tamarix gallica ) – tento druh dorůstá 2–4 m, vzácně pak i 10 m. Letorosty jsou purpurové, tenké, starší větve pak červenohnědé. Listy šupinovité, šroubovitě uspořádané, kopinaté. Květy jsou růžovobílé v klasech, které vykvétají v 1–5cm délce. Kvete v květnu až říjnu.

• HEJNÝ, Slavomil, Bohumil SLAVÍK, Lubomír HROUDA a Vladimír SKALICKÝ. Květena České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2003, 540 s. ISBN 80-200-1089-0.
• HORÁČEK, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 747 s. ISBN 978-80-251-1708-8.
• KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků: Obrazová příloha. 1.vyd. Tišnov: Sursum, 2000, 173 s. ISBN 80-85799-86-3.
• VERMEULEN, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tamaryšek na Wikimedia Commons
• Taxon Tamarix ve Wikidruzích