Tadeusz Baird

V době 2.světové války studoval u Bolesława Woytowicze a Kazimiera Sikorského. V letech 1947–1951 pokračoval ve studiu u Piotra Rytela a Piotra Perkowského na Státní vyšší hudební škole ve Varšavě. Vedle toho studoval hru na klavír u Tadeusze Wituského a muzikologii na univerzitě ve Varšavě.

Jako skladatel debutoval krátce po válce. Spolu s Kazimierzem Serockým a Janem Krenzem založil volné sdružení skladatelů, které si říkalo Skupina 49. Jejich cílem byla kompozice hudby v duchu světového vývoje hudby 20. století, což bylo v přímé opozici vůči, ve východním bloku vládnoucí, estetice socialistického realismu . V polovině 50. let dvacátého století se stal jedním z tvůrců převratu v polské hudbě. Používal moderní kompoziční techniky. Jako jeden z prvních ve svých skladbách aplikoval dodekafonii. Byl jedním z iniciátorů a organizátorů mezinárodního festivalu soudobé hudby Varšavský podzim, který se poprvé konal v roce 1956.

Od roku 1974 vyučoval skladbu na varšavské Státní vysoké škole múzických umění. V roce 1977 byl jmenován profesorem a stal se vedoucím katedry skladby. Od roku 1976 byl předsedou polské sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISMC/SimC) a od roku 1979 členem Akademie der Künste v Berlíně . V roce 1981 se stal čestným členem Svazu polských skladatelů.

Zemřel náhle 2. září 1981 ve Varšavě následkem aneurysma mozkových tepen. Je pohřben na Powązkowském hřbitově.

• Státní cena (1951)
• Zlatý záslužný kříž (1952)
• 1. cena na Mezinárodní trbuně skladatelů UNESCO v Paříži za Čtyři eseje pro orchestr (1959)
• Cena ministra kultury a umění (1962)
• 1. cena na Mezinárodní trbuně skladatelů UNESCO v Paříži za Variace bez tématu pro symfonický orchestr (1963)
• Hudební ceny města Kolín nad Rýnem
• Státní cena 2. stupně (1964)
• 1. cena na Mezinárodní trbuně skladatelů UNESCO v Paříži za Čtyři dialogy pro hoboj a komorní orchestr (1966)
• Cena Svazu polských skladatelů (1966)
• Cena Sergeje Kusewického (1968)
• Státní cena (1970)
• Cena Nadace Alfreda Jurzykowského v New Yorku (1971)
• Řád práce 2. třídy (1974)
• Prix Arthur Honegger (1974)
• Čestné občanství Drezna (1974)
• Cena ministra kultury a umění (1975)
• Medale Jeana Sibelia (1978)
• Medaile Komise národního vzdělávání (1979)
• Cena předsedy rady ministrů 1. stupně (1979)
• Řád práce 1. třídy (1981, posmrtně)

Hrob skladatele.

Komponoval širokou škálu symfonické a komorní hudby. Nejdůležitější však jsou vokální cykly inspirované poesií. Je autorem hudebního dramatu Zítra komponovaného na motivy povídky Josepha Conrada. Komponoval rovněž hudbu pro film, divadlo a televizi. Navzdory seriální technice vyrůstá jeho dílo z romantických tradic.

• K. Tarnawska-Kaczorowska, Świat liryki wokalno-instrumentalnej Tadeusza Bairda, Kraków 1982
• K. Tarnawska-Kaczorowska, Tadeusz Baird. Glosy do biografii, Kraków 1997
• T. Baird, I. Grzenkowicz. Rozmowy, szkice, refleksje, Kraków 1998

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tadeusz Baird na Wikimedia Commons
• Stránka věnovaná skladateli. (polsky)
• Život a dílo (polsky)
• Život a dílo (anglicky)
• Tadeusz Baird v Internet Movie Database (anglicky)
• Tadeusz Baird ve Filmové databázi