Třezalka rozprostřená

Třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum) je bylina patřící do rodu třezalka, rostoucí roztroušeně hlavně na písčitých půdách.

Třezalka rozprostřená
Třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďtřezalkovité (Hypericaceae)
Rodtřezalka (Hypericum)
Binomické jméno
Hypericum humifusum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Stonek

Jednoletá až vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Kořenový systém může být hluboký nebo mělký, jeho rozvinutí závisí na struktuře půdy. Lodyhy jsou nitkovitě tenké, rozprostřené, poléhavé až plazivé. Dorůstají přibližně od 3 po 30 cm a na bázi mohou tvořit výhonky.

List

Listy jsou přisedlé nebo velmi krátce řapíkaté a mají podlouhle vejčitý tvar. Jsou sivě zelené a na ploše jsou tmavě tečkované (siličné nádržky).

Květ

Květy vyrůstají po jednom nebo tvoří chudá květenství. Jsou oboupohlavné a pravidelné. Kalich tvoří pět kališních lístků, kdy dva z nich jsou o trochu menší než ostatní. Všechny jsou celokrajné nebo jemně zubaté. Korunní lístky mají bledě žlutou nebo světle zlatožlutou barvu a na okraji jsou pokryté černými tečkami, které obsahují červené barvivo hypericin v krystalické podobě. Koruna byliny je složena z pěti plátků, které jsou o trochu delší než lístky kališní. Typické pro rod třezalky je zmnožení tyčinek. Květ třezalky rozprostřené obvykle obsahuje 15 - 20 tyčinek. Čnělka je až dvakrát delší než semeník. Kvete od června do října.[1] Plody tvoří vejčité tobolky s podélnými, málo zřetelnými žebry.

Semeno

Semena jsou přibližně 0,5 mm dlouhá, světle hnědé barvy.[2]

Výskyt

Rostlina roste na vlhčích písčitých půdách.[3] Pokrývá obnažená dna vodních ploch, paseky a příkopy u cest. Nenajdeme ji na vápenatých půdách. Nejčastěji se vyskytuje ve středních polohách a podhůří, ale areál výskytu je od nížin do horských oblastí.

Je rozšířena téměř po celé Evropě. Bylina se nevyskytuje ve Východní Evropě, na Pyrenejském a na části Balkánského poloostrova. Na území České republiky roste roztroušeně mimo oblast jižní Moravy, kde jsou vápencové půdy.

Využití a obsažené látky

Třezalka se využívá hojně v alternativní medicíně jako čaje, oleje a tinktury. V květech je obsaženo v krystalickém stavu červené barvivo hypericin. Ten je příčinou „nemoci ze světla“ u zvířat, která třezalku pozřela. Výhradně na světle může docházet k těžkým, dokonce smrtelným projevům otravy.

Status

Tento druh třezalky je zařazen do kategorie ohrožených druhů (C3) a je na Červeném seznamu rostlin České republiky.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. HEJNÝ, Slavomil; RNDR. SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990.
  2. DEYL, Miloš; HÍSEK, Květoslav. Naše květiny. Praha: Academia, 2001. 690 s. ISBN 80-200-0940-X.
  3. KREJČA, Jindřich. Velká kniha, rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Bratislava: PRÍRODA a.s. ISBN 80-07-00595-1.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.