Třebětice (okres Jindřichův Hradec)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. V tomto roce Ranek z Horní Vsi prodal svůj díl Oldřichovi ze Želetavy. Roku 1375 postoupili ves Bušek se synem Buškem z Mostiště markraběti Joštovi. V 15. století Třebětice patřily vladyckému rodu z Maříže. Byly zde tehdy tvrz a dva svobodné dvory. Během mnoha let se majitelé Třebětic často střídali, až roku 1547 Václav Chroustenský z Malovar prodal Třebětice s tvrzí Volfovi Krajířovi star­šímu z Krajku, tehdejšímu majiteli Dačic. Třebětice pak sdílely od roku 1610 osudy dačického panství až do roku 1849, kdy také zanikla robota.[3]

Na začátku 17. století bylo v Třeběticích 33 usedlostí. V nich bylo 10 láníků, 19 pololáníků, tři čtvrtláníci a jeden domkář. V roce 1794 bylo v Třeběticích 40 domů, 50 rodin a 283 obyvatel. Podle vceňovacího operátu žilo roce 1843 v Třeběticích 213 obyvatel, z toho 111 mužů a 102 ženy ve 44 domech a 56 domácnostech. Zemědělstvím se živilo 31 obyvatel, řemesly 2, a 23 obyvatel provozovalo zemědělství i řemeslo. Katastr obce měl v roce 1950 výměru 691 ha. Domy ve vsi, stavěné většinou z kamene nebo z nepálených cihel a se střechami pokrytými slaměnými došky, byly nízké s malými okny. Dřevěné stodoly stály opodál stavení.[3]

V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy Dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Tam příslušely až do roku 1896, kdy vzniklo nové Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou v Moravských Budějovicích. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Moravských Budějovicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Moravských Budějovicích. V roce 1949 byla provedena rozsáhlá reorganizace státní správy a územního rozdělení státu. Devatenáct obcí politického okresu Moravské Budějovice bylo převedeno pod politický okres Dačice. Mezi těmito obcemi byly i Třebětice. Při územní reorganizaci v polovině roku 1960 byly Třebětice sloučeny se sousedními Manešovicemi a po správní reorganizaci byly s moravskými Dačicemi podřízeny okresu v Jindřichově Hradci. V roce 1976 byly pod MNV Třebětice začleněny i Ostojkovice. V roce 1979 skončila i samostatnost obce Třebětice, neboť byla i se začleněnými obcemi Ostojkovice a Manešovice sloučena do obce Budíškovice. Od roku 1990 mají opět samostatný obecní úřad.[3]

První obecní volby v Československé republice se konaly 15. června 1919. V této době byla obec prakticky stejně velká jako před čtyřiceti lety. Počet domů sice vzrostl o dalších pět (z 50 na 55), ale počet obyvatel poklesl v důsledku ztrát životů ve válečných letech z 324 na 314 (142 mužů a 172 žen). Všichni obyvatelé, kromě dvou, byli české národnosti a stejně tomu bylo s náboženským vyznáním – 312 obyvatel bylo římskokatolického a dva evangelického vyznání. (Údaje ze sčítání lidu z února 1921.)[3]

Se stavbou silnice k obci Manešovice se započalo hned první rok po skončení války. V době první světové války byly zabaveny v obci kostelní zvony pro válečné účely, proto v roce 1920 byla uspořádána sbírka na pořízení nových. V roce 1921 bylo postaveno nové hasičské skladiště. Připojení obce na elektrickou síť bylo pro obec mimořádně důležitou událostí. V květnu roku 1929 byla se Západomoravskou elektrárnou a. s. v Brně uzavřena smlouva o elektrifikaci obce a 29. května 1930 v jednu hodinu odpoledne byl zapnut elektrický proud. V roce 1941 byla zřízena požární nádrž na vodu u kovárny pana Habra.[3]

JZD bylo v Třeběticích založeno v roce 1957. Vstoupilo do něj 57 občanů z 35 popisných čísel. Celková výměra zemědělské půdy nově založeného JZD byla 330,35 ha, které v roce 1960 bylo sloučeno s JZD Manešovice pod názvem Jednotné zemědělské družstvo 1. máj Třebětice. Výměra zemědělské půdy nově vzniklého družstva byla 601,99 ha. Na začátku roku 1975 došlo k dalšímu slučování zemědělských družstev do větších celků. Byla sloučena JZD Báňovice, Budeč, Budíškovice, Horní Slatina, Vesce, Třebětice a Ostojkovice a vzniklo JZD 1. máj Budíškovice. V průběhu roku 1992 byla provedena transformace JZD Budíškovice na družstvo vlastníků ZD Budíškovice.[3]

Ve druhé polovině 60. let 20. století se začal vzhled obce výrazněji měnit. Na silnici byl položen asfaltový povrch, potok, protékající návsí byl zatrubněn a celá náves byla znovu urovnána. Po roce 1970 pokračovaly úpravy návsi – byly vykáceny staré stromy, osazeny okrasné keře a vydlážděny nové chodníky, vybudována kanalizace a veřejný vodovod a provedena nová úprava místního hřbitova. Ve druhé polovině 80. let byla vybudována čistička odpadních vod a upravena budova bývalé školy tak, aby mohla sloužit při společenských akcích.[3]

Roku 1994 byl vybudován nový velkokapacitní kravín ZD. V roce 1996 byl vybudován na pozemku bývalé drůbežárny sportovní areál. V roce 1995 byla provedena generální oprava kostela. V následujícím roce byl v obci proveden kabelo­vý rozvod telefonní sítě a ještě téhož roku bylo instalováno 31 telefonních stanic. Od poloviny 90. let začala výstavba nových rodinných domků na západním okraji obce, která pokračuje dosud. V letech 2000 a 2001 byla v obci provedena plynofikace. Roku 2007 znovu položen vodovod a kanalizace pro část vsi.[3]

Škola v Třeběticích byla provozována od roku 1797, tedy 182 let. Nová školní budova pro ni byla postavena v roce 1893. Provozována byla jako jednotřídní, dvoutřídní byla od roku 1908. Dnem 30. června 1979 byla však z rozhodnutí Okresního národního výboru v Jindřichově Hradci pro malý počet žáků (23) třebětická škola, ke které byli příškoleni žáci z Manešovic, zrušena.

V červnu zde probíhá hudební festival MotákFest. Sem tam zde proběhne Pivobraní, nebo Steakobraní.

• Novogotický kostel sv. Václava z roku1854, postavený na místě kaple uprostřed návsi
• Kaplička sv.Jana Nepomuckého v dolní části obce na rozcestí k Louce a ke hřbitovu
• Kaplička sv. Cyrila a Metoděje u hřbitova
• Kaplička sv. Anny v polích na cestě k Louce.
• V obci jsou 3 kříže, jeden z nich je z r.1863.
• Pomník mužům padlým na bojištích první světové války z roku 1922. Postaven byl na základě iniciativy skupiny občanů, kteří uspořádali na jeho pořízení sbírku s výtěžkem 5 200 Kč. Pomník vyrobil František Zejda z Mrákotína. Dne 14. května 1922 jej posvětil místní farář P. Alois Bambula.