Třešť (zámek)

Městečko Třešť se poprvé připomíná roku 1333[3]. Původně patřilo k hradu Janštejnu, později se dostává do držení Šternberků. Okolo roku 1513 pak Zdeněk ze Šternberka prodává Třešť Václavu Vencelíkovi z Vrchovišť, který v ní počátkem 16. století vybudoval tvrz, výslovně připomínanou roku 1513.[3]

Zámek Třešť, socha vojína

Ve druhé polovině 16. století pak Kryštof Vencelík nechal tvrz přestavět na renesanční zámek, přičemž realizací pověřil italského stavitele M. Grimma, vnitřní nádvoří v té době dostalo renesanční arkády a sgrafitovou fasádu. V držení Vencelíků zůstal do roku 1626, kdy o něj v rámci pobělohorské konfiskace přišli, Kryštof Adam Vencelík se totiž zúčastnil stavovského povstání v letech 1618 - 1620. Panství do vlastnictví získal rakouský hrabě Kryštof z Herberštejnu. V letech 1657-1669 je zmiňován jako majetek Gayerů z Edelbachu, kteří nechali v roce 1660 provést částečnou přestavbu zámku. V roce 1669 se vrací do majetku Herberštejnů. Další přestavby se zámek dočkal v roce 1714 za Václava Eberharda, kdy byl upraven v duchu baroka.

V roce 1844 panství zakoupil tyrolský baronský rod Wenzel-Sternbachové. V roce 1860 za Ferdinanda a Leopolda ze Sternbachu byl přestavěn do současné novorenesanční podoby. Za Sternbachů (patrně v letech 1835-1845, tedy po velkém požáru Třeště z roku 1824) také došlo k rozšíření a úpravě zámeckého parku. V majetku baronského, od roku 1864 rytířského, rodu zůstal do roku 1945, následně sloužil jako městské muzeum a žákovský domov[3]. V roce 1984 jej získala do majetku Akademie věd, která provedla rozsáhlou rekonstrukci objektu.