Třída Viesturs (1926)
Třída Viesturs byla třída minolovek a minonosek lotyšského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Po okupaci země Sovětským svazem roku 1940 byly zařazeny do sovětského námořnictva. Jedna byla potopena za druhé světové války a druhá roku 1950 vyřazena.
Třída Viesturs | |
---|---|
Obecné informace | |
Uživatelé | Lotyšské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
Typ | minolovka minonoska |
Lodě | 2 |
Osud | 1 potopena 1 vyřazena |
Technické údaje | |
Výtlak | 265 t (standardní) 310 t (plný) |
Délka | 46 m (čára ponoru) 48,9 m (max.) |
Šířka | 6,5 m |
Ponor | 1,5 m |
Pohon | 2 kotle, 1 parní stroj |
Rychlost | 14 uzlů |
Dosah | 1100 nám. mil při 11 uzlech |
Posádka | 39 |
Výzbroj | 1× 75mm kanón 30 min |
Stavba
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila francouzská loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Nantes a druhou loděnice Ateliers de Chantiers Augustin-Normand v Le Havre. Do služby byly přijaty roku 1926.[1]
Jednotky třídy Viesturs:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Viesturs | 1926 | 27. května 1926 | 1926 | Ukořistěna SSSR, potopena 1. července 1941. |
Imanta | 1926 | 11. srpna 1926 | 1926 | Ukořistěna SSSR, vyřazena 1950. |
Konstrukce
Plavidla byla vyzbrojena jedním 75mm kanónem. Mohla nést až 30 min. Pohonný systém tvořily dva kotle Normand a parní stroj o výkonu 750 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů. Dosah byl 1100 námořních mil při rychlosti 11 uzlů.[1]
Služba
Lotyšské námořnictvo plavidla provozovalo v letech 1926–1940. Námořnictvo zaniklo po sovětské okupaci pobaltských států roku 1940 a obě minolovky byly pod stejnými jmény začleněny do sovětského námořnictva.[1] Následně byly nasazeny ve druhé světové válce. Viesturs byla potopena 1. července 1941. Imanta válku přečkala a byla roku 1950 vyřazena.[2]
Odkazy
Reference
- VIESTURS minesweepers (1926) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 198. (česky)