Třída Ukraina

Třída Ukraina byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Všechny byly zařazeny do Baltského loďstva.[3] Byly to první postavené velké ruské torpédoborce.[1] Jeden byl potopen za první světové války. Zbývající sloužily v řadách sovětského námořnictva, přičemž tři byly ve službě ještě za druhé světové války.[2]

Třída Ukraina
Ukraina
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě8
Osud1 potopen
7 vyřazeno
Předchůdcetřída Storoževoj
Nástupcetřída Emir Bucharskij
Technické údaje
Výtlak580 t[1]
Délka74 m
Šířka7,16 m
Ponor2,28 m
Pohon2 parní stroje, 4 kotle
Rychlost26 uzlů
Dosah1100 nám. mil při 12 uzlech
Posádka90
Výzbroj2× 75mm kanón (2×1)
4× 57mm kanón (4×1)
2–4× 7,6mm kulomet (2–4×1)[2]
1 × 2 a 1 × 1 381 mm torpédomet (první 4 lodě v sérii), 2 × 1 457 mm torpédomet (zbytek)

Stavba

Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Navrhla je německá loděnice AG Vulcan Stettin. Stavbu provedly v letech 1904–1907 loděnice Lange & Sohn v Rize.[2] Kvůli problémům se stabilitou na ně muselo být dodatečně přidáno 35 tun balastu.[1]

Jednotky třídy Ukraina:[1]

JménoZaložený kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Ukraina190419041905Roku 1920 převeden na Kaspické moře. Přejmenován na Karl Marks a později na Bakinskij Rabočij. Vyřazen 1958.[3]
Vojskovoj190419041905Roku 1920 převeden na Kaspické moře. Přejmenován na Fridrich Engels a později na Markin. Vyřazen 1958.[3]
Turkmeněc Stavropolskij190419051905Roku 1920 převeden na Kaspické moře. Přejmenován na Mirza Kučuk, později na Altfatěr a roku 1945 na Sovetskij Dagestan. Vyřazen 1958.[3]
Kazaněc190419051905Dne 28. října 1916 se u ostrova Vormsi potopil na mině položené německou ponorkou SM UC-27.[3]
Stěreguščij190419051906Vyřazen 1922.[3]
Strašnyj190519051906Vyřazen 1922.[3]
Donskoj Kozak190519061906Vyřazen 1922.[3]
Zabajkalec190419061906Vyřazen 1922.[3]

Konstrukce

Ukraina během stavby

Výzbroj tvořily dva 75mm kanóny, čtyři 57mm kanóny, dva až čtyři 7,62mm kulomety a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Normand a dva parní stroje o výkonu 7000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů.[1] Dosah byl 1100 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]

Modifikace

Roku 1910 byly původní 75mm kanóny nahrazeny dvěma 102mm kanóny, přičemž 457mm torpédomety zůstaly jen dva. Za první světové války byla výzbroj upravena na tři 102mm kanóny umístěné na zádi a jeden 40mm protiletadlový kanón na přídi.[1]

Odkazy

Reference

  1. WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 134.
  2. UKRAYNA torpedo cruisers (1905-1907) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 173.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.