Třída U 139

Třída U 139
	Francouzské ponorky Halbronn (ex SM U 139) a Gustave Zédé (v pozadí)
Obecné informace
Uživatelé	Kaiserliche Marine; Francouzské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	3
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída U 127
Nástupce	třída U 142
Technické údaje SM U 139
Výtlak	1930 t (na hladině); 2483 t (pod hladinou)[1]
Délka	92 m
Šířka	9,1 m
Ponor	5,3 m
Pohon	3 diesely, 2 elektromotory; 2 lodní šrouby; 3750 bhp + 1690 shp
Rychlost	15,3 uzlu (na hladině); 7,6 uzlu (pod hladinou)
Dosah	12 630 nám. mil při 8 uzlech (na hladině); 53 nám. mil při 4,5 uzlech (pod hladinou)
Posádka	66
Výzbroj	2× 150mm kanón (2×1); 6× 500mm torpédomet; 19 torpéd
Ostatní	hloubka ponoru 75 metrů

Třída U 139 byla třída oceánských křižníkových ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě v německém námořnictvu byly v roce 1918. Žádná nebyla za války ztracena. Po válce ponorky připadly Francii, USA a Velké Británii.[2]

Stavba

Ponorky byly označeny jako projekt 46. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Postavila je německá loděnice Germaniawerft v Kielu.[2]

Jednotky třídy U 139:[2]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštění na vodu	Vstup do služby	Osud
Kapitänleutnant Schwieger, U 139	Germaniawerft, Kiel	1916	3. prosince 1917	květen 1918	Roku 1918 připadla Francii, zařazena jako Halbronn, sešrotována 1935.
Kapitänleutnant Weddingen, U 140	Germaniawerft, Kiel	1916	4. listopadu 1917	březen 1918	Roku 1919 připadla USA, dne 22. července 1921 potopena jako cvičný cíl.
U 141	Germaniawerft, Kiel	1916	9. ledna 1918	červen 1918	Roku 1918 připadla Velké Británii, sešrotována.

Konstrukce

Porovnání velikosti modelů ponorek třídy U 139 a třídy UB I

Ponorky měly dvoutrupou koncepci.[2] Byly vyzbrojeny dvěma 150mm kanóny KL/45 a šesti 500mm torpédomety (čtyři příďové, dva záďové) se zásobou 19 torpéd. Část velitelské věže a další vybraná místa chránilo lehké pancéřování. Pohonný systém tvořily dva diesely Germania o výkonu 3300 bhp, jeden diesel MAN-Brown Boveri o výkonu 450 shp a dva elektromotory AEG o výkonu 1690 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15,3 uzlu na hladině a 7,6 uzlu pod hladinou. Dosah byl 12 630 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 53 námořních mil při rychlosti 4,5 uzlu pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 75 metrů.[1] Ponoření trvalo 40 vteřin.[2]

Modifikace

Ponorky U 140 a U 141 měly výzbroj posílenu o dva další 88mm kanóny. Poháněly dva hlavní diesely MAN o výkonu 3500 bhp, pomocný třetí diesel a elektromotory byly stejné. Jejich rychlost na hladině se zvýšila na 15,8 uzlu. Dosah byl 17 750 námořních mil.[2]

Odkazy

Reference

GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 179. (anglicky)
U139 submarine cruisers (1918) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. ISBN 978-0-85177-245-5. (anglicky)
WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. 51 s. ISBN 1-84176-362-4. (anglicky)

Související články

Seznam německých ponorek

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída U 139 na Wikimedia Commons
Type U 139 [online]. Uboat.net [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[ref1-1] GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 179. (anglicky)

[ref2-2] U139 submarine cruisers (1918) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)