Třída Trafalgar

V letech 1978–1991 bylo loděnicí Vickers Shipbuilding and Engineering Ltd v Barrow-in-Furness postaveno celkem sedm jednotek této třídy.

Jednotky třídy Trafalgar:[1]

Věž v Arktidě částečně vynořené ponorky Tireless

HMS Torbay s tankerem USNS Leroy Grumman v pozadí

Konstrukce třídy Trafalgar je mírným vylepšením předchozí třídy Swiftsure. Trup ponorek byl o 2,5 metru prodloužen, nový je reaktor a sonar. Výzbroj tvoří pět 533mm torpédometů, ze kterých jsou odpalována torpéda a řízené střely (až 30 kusů). Jedná se o britská těžká torpéda typu Spearfish. Ta mají dosah až 65 km, rychlost 60 uzlů a jsou účinná jak proti lodím, tak proti ponorkám. K ničení pozemních cílů jsou neseny střely s plochou dráhou letu Tomahawk Block IV s dosahem 1600 km.

Pohonný systém tvoří jaderný reaktor Rolls-Royce PWR 1 a dvě turbíny General Electric. Nejvyšší rychlost je 20 uzlů na hladině a 32 uzlů pod hladinou. Maximální hloubka ponoru je 600 metrů.

V březnu 2011 se HMS Triumph účastnila vojenské akce na prosazení rezoluce OSN č. 1973/2011 za povstání v Libyi, přičemž vystřelila své střely BGM-109 Tomahawk proti cílům v Libyi. Při návratu do Devonportu 3. dubna ponorka vyvěsila Jolly Roger se šesti Tomahawky na znamení bojového nasazení a úspěchů.

HMS Tireless se v březnu 2014 v Indickém oceánu zapojila do pátrání po ztraceném dopravním letadlu Boeing 777 letu Malaysia Airlines 370. Mimo ni britské námořnictvo do oblasti vyslalo ještě výzkumnou loď HMS Echo (H87).[2]