Třída Spica
Třída Spica byla třída torpédových člunů Švédského námořnictva. Jedná se o předposlední postavenou třídu švédských torpédových člunů. Celkem bylo postaveno šest jednotek. Všechny byly vyřazeny ze služby na přelomu 80. a 90. let 20. století.
Třída Spica | |
---|---|
Spica (T121) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Švédské námořnictvo |
Typ | torpédový člun |
Lodě | 6 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Plejad |
Nástupce | třída Norrköping |
Technické údaje | |
Výtlak | 190 t (standardní) 235 t (plný) |
Délka | 2,5 m |
Šířka | 7,3 m |
Ponor | 1,6 m |
Pohon | 3× plynová turbína |
Rychlost | 40 uzlů (74 km/h) |
Posádka | 28 důstojníků a námořníků |
Výzbroj | 1× 57mm kanón Bofors L/70 1× 40mm kanón 6× 533mm torpédomet (6×1) |
Radar | Terma Scanter 009 |
Stavba
V letech 1964-1968 bylo postaveno celkem šest jednotek této třídy.
Jednotky třídy Spica:
Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
Spica (T121) | 1966 | vyřazen, muzejní loď | |
Sirius (T122) | 1966 | vyřazen | |
Capella (T123) | 1966 | vyřazen | |
Castor (T124) | 1967 | vyřazen | |
Vega (T125) | 1967 | vyřazen | |
Virgo (T126) | 1967 | vyřazen | |
Konstrukce
Po dokončení plavidla nesla navigační radar Terma Scanter 009 a systém řízení palby H.S.A. M 22. Po dokončení tvořil výzbroj jeden 57mm kanón Bofors L/70 Mk 1 ve věži na přídi, jeden 40mm kanón na zádi a šest 533mm torpédometů. V případě potřeby mohly být na místě torpédometů umístěny námořní miny. Pohonný systém tvořily tři plynové turbíny Bristol-Siddeley Proteus o celkovém výkonu 12 900 shp, pohánějící trojici lodních šroubů se stavitelnými lopatkami. Nejvyšší rychlost dosahovala 40 uzlů.
Odkazy
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.