Třída Smith

Třída Smith byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Byla to první třída amerických torpédoborců schopná oceánských plaveb. Zároveň to byly první americké torpédoborce poháněné parními turbínami a poslední využívající jako palivo uhlí.[1] Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Torpédoborce byly nasazeny za první světové války, roku 1919 byly čtyři vyřazeny a poslední byl ještě dva roky využíván jako cvičný cíl a poté byl také sešrotován.

Třída Smith
USS Lamson (DD-18)
Obecné informace
UživateléUS Navy
Typtorpédoborec
Lodě5
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Truxtun
Nástupcetřída Paulding
Technické údaje
Výtlak700 t (standardní)
900 t (plný)
Délka88,1 m (na vodorysce)
89,6 m (max.)
Šířka7,9 m
Ponor2,4 m
Pohonturbíny
parní stroj
4× kotel
Rychlost28 uzlů
Dosah2800 nám. mil při 10 uzlech
Posádka87
Výzbroj5× 76mm kanón (5×1)
3× 450mm torpédomet (3×1)

Stavba

Torpédoborce třídy Smith konstrukčně navazovaly na první třídy menších amerických torpédoborců, byly však výrazně zvětšeny a vyzbrojeny baterií rychlopalných 76mm kanónů. První tři plavidla byla objednána ve fiskálním roce 1907 a zbývající dvě ve fiskálním roce 1908.[1] V letech 1908–1910 bylo postaveno celkem pět torpédoborců této třídy. Na stavbě se podílely loděnice Cramp ve Filadelfii, Bath Iron Works v Bathu a New York Shipbuilding v Camdenu.[2]

Jednotky třídy Smith:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyOsud
USS Smith (DD-17)Crampbřezen 190820. dubna 1909listopad 1909Od roku 1919 využíván jako cvičný cíl, 1921 sešrotován.
USS Lamson (DD-18)Crampbřezen 190816. června 1909únor 1910Vyřazen 1919.
USS Preston (DD-19)New York SBduben 190814. července 1909prosinec 1909Vyřazen 1919.
USS Flusser (DD-20)Bath Iron Workssrpen 190820. července 1909říjen 1909Vyřazen 1919.
USS Reid (DD-21)Bath Iron Workssrpen 190817. srpna 1909prosinec 1909Vyřazen 1919.

Konstrukce
USS Flusser (DD-20)

Torpédoborce byly vyzbrojeny pěti 76mm kanóny Mk.III/V/VI v jednohlavňových postaveních a třemi 450mm torpédomety. Na palubě byla tři rezervní torpéda pro druhou salvu. Roku 1916 byl jeden 76mm kanón demontován a jednohlavňové torpédomety byly nahrazeny dvouhlavňovými, takže jejich počet vzrostl na šest. Další rezervní torpéda už nesena nebyla. Pohonný systém tvořily tři parní turbíny Parsons a čtyři kotle Mosher. Lodní šrouby byly tři. Výkon pohonného systému byl 10 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů. Dosah byl 2800 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]

Služba

Všech pět torpédoborců bylo ve službě za první světové války. Žádný nebyl ztracen. Roku 1919 byly čtyři vyřezany a sešrotovány. Poslední Smith sloužil (společně s bitevní lodí USS Indiana (BB-1) a ponorkou USS G-1 (SS-19½)) ke zkouškám leteckého bombardování, které do listopadu 1920 probíhaly v Chesapeakské zátoce. Roku 1921 byl sešrotován.[1]

Odkazy

Související články

Reference
  1. Smith Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. SMITH destroyers (1909-1910) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.