Třída Shardul
Třída Shardul je třída tankových výsadkových lodí indického námořnictva. Vylepšená verze třída Magar. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 2007.
Třída Shardul | |
---|---|
Kesari (L15) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Indické námořnictvo |
Typ | tanková výsadková loď |
Lodě | 3 |
Osud | aktivní (2019) |
Předchůdce | třída Magar |
Technické údaje | |
Výtlak | 3200 t (standardní) 5655 t (plný)[1] |
Délka | 124,8 m |
Šířka | 17,5 m |
Ponor | 3,8 m |
Pohon | 2 diesely, 2 lodní šrouby |
Rychlost | 15 uzlů |
Dosah | 3000 nám. mil při 14 uzlech |
Posádka | 136 |
Výzbroj | 2× 30mm kanón CRN-91 (2×1) 2× 140mm raketomet (2×18 hl.) |
Letadla | 1× vrtulník |
Ostatní | 4× LCVP, 750 t nákladu |
Stavba
Tři jednotky této třídy postavila indická loděnice Garden Reach Shipbuilders & Engineers v Kalkatě.[1]
Jednotky třídy Shardul:[1]
Jméno | Spuštění | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
INS Kesari (L15) | 2005 | 5. dubna 2008 | aktivní |
INS Shardul (L16) | 2004 | 4. ledna 2007 | aktivní |
INS Airavat (L24) | 2006 | 19. května 2009 | aktivní |
Konstrukce
Plavidla pojmou náklad až 750 tun. Může se jednat o 15 tanků a 500 vojáků. Palubu opouštějí pomocí příďové rampy, nebo čtyř pěchotních vyloďovacích člunů LCVP. Vyzbrojena jsou dvěma 30mm kanóny CRN-91 a dvěma osmnáctihlavňovými bateriemi 140mm neřízených protizemních střel WM-18. Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník. Pohonný systém tvoří dva diesely SEMT-Pielstick 12PA6 V280STC o výkonu 8560 hp pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- SHARDUL tank landing ships (2007-2009) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky)