Třída Samsun

Třída Samsun byla třída torpédoborců Osmanského námořnictva. Jednalo se o vylepšené francouzské torpédoborce třídy Durandal. Celkem byly Osmanské říši dodány čtyři jednotky. Zúčastnily se bojů první světové války, tři z přeživších lodí sloužily u loďstva do počátku 30. let, než byly sešrotovány ve 40. letech.

třída Samsun
Torpédoborce třídy Samsun kotvící v Izmiru v roce 1926
Obecné informace
Uživatelé Osmanské námořnictvo
Typtorpédoborce
Lodě4
Uvedení do služby1908 [1]
Osud1 potopena
3 vyřazeny
Technické údaje
Výtlak284 t [1][2]
Délka58,2 m [2]
Šířka6,3 m [2]
Ponor2,8 m [2]
Pohon2 sdružené parní stroje [2]
5950 ihp [2]
Rychlost28 uzlů [1][2]
Posádka7 důstojníků a 60 námořníků (1907) [2]
91 mužů (1915) [2]
Výzbroj1× 65mm dělo [1][2]
6× 47mm dělo [1][2]
2× 450mm torpédomet [1][2]

Pozadí vzniku

Po prohrané řecko-turecké válce z roku 1897 se řecké námořnictvo rozhodlo zakoupit torpédoborce u britských a německých loděnic. Tyto nové torpédoborce ve svých schopnostech a výzbroji značně převyšovaly turecké torpédovky, proto se Osmané rozhodli k pořízení vlastních lodí tohoto typu. S přispěním lobbingu francouzské firmy Schneider et Cie byla nakonec vybrána francouzská třída Durandal. Objednávka byla uzavřena v roce 1906 na čtyři vylepšené jednotky. Tři z nich (Samsun, Yarhisar a Basru) postavily loděnice SA Chantier et Ateliers de la Gironde, čtvrtý Taşoz pak právě Schneider et Cie.[3][4]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Samsun červen 1906 [2] 1907 [2] 3. září 1907 [2] Vyřazen 1932, sešrotován 1949.[2]
Yarhisar 1906 [2] 1907 [2] 1907 [2] 3. prosince 1915 potopen britskou ponorkou HMS E 11.[2]
Basra červen 1906 [2] 1907 [2] 3. září 1907 [2] Vyřazen 1932, sešrotován 1949.[2]
Taşoz červen 1906 [2] 1907 [2] 1907 [2] Vyřazen 1932, sešrotován 1949.[2]

Konstrukce

Dělostřeleckou výzbroj tvořil jeden 50kaliberní 65mm rychlopalný kanón (300 nábojů) a šest taktéž 50kaliberních 47mm rychlopalných děl (1200 nábojů) doplněných dvojicí 450mm torpédometů (6 torpéd). Pohonná jednotka byla tvořena dvěma sdruženými parními stroji o výkonu 5950 ihp. Páru jim poskytovala dvojice kotlů typu Normand. Maximální rychlost činila 28 uzlů.[1][2]

Služba

Lodě se zúčastnily bojů italsko-turecké, první světové a řecko-turecké války. Yarhisar byl roku 1915 potopen, ostatní lodě byly vyřazeny z aktivní služby v roce 1932 a nakonec v roce 1949 sešrotovány.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 223.
  2. LANGENSIEPEN, Bernd; GÜLERYÜZ, Ahmet. The Ottoman Steam Navy 1828-1923. London: Conway Maritime Press, 1995. 201 s. Dostupné online. ISBN 0-85177-610-8. S. 158. (anglicky)
  3. The Ottoman Steam Navy, s. 13.
  4. NOPPEN, Ryan K. Ottoman navy warships 1914-18. Oxford: Osprey Publishing, 2015. 48 s. ISBN 978-1-4728-0620-8. S. 8–10. (anglicky)

Literatura

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.