Třída S a T

Třída S a T byla třída torpédoborců Royal Navy z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Za druhé světové války byly ztraceny dva z nich. Jeden torpédoborec třídy T byl v 50. letech přestavěn na fregatu typu 15 Rapid. Dalších sedm torpédoborců třídy T bylo přestavěno na fregaty typu 16 Tenacious. Zahraničními uživateli třídy bylo Nizozemsko a Norsko.

Třída S a T
Torpédoborec třídy T
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Nizozemské námořnictvo
Norské královské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě16
Osud2 ztraceny
14 vyřazeno
Předchůdcetřída Q a R
Nástupcetřída U a V
Technické údaje
Výtlak1780–1810 t (standardní)
2505–2545 t (plný)[1]
Délka110,56 m
Šířka10,87 m
Ponor4,32 m
Pohon2 kotle, 2 parní turbíny
Rychlost36,75 uzlu
Posádka180–225
Výzbroj4× 120mm kanón (4×1)
2× 40mm kanón (1×2)
8× 533mm torpédomet (2×4)
2 skluzavky, 4 vrhače

Pozadí vzniku

Postaveno bylo celkem 16 jednotek tříd S a T. Postaveny byly ve dvou identických sériích po osmi kusech, přičemž jména lodí v každé sérii začínají na S a T.

Jednotky třídy S a T:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštění na voduPřijetí do službyStatus
Saumarez (G12)Hawthorn Leslie, Hebburn194220. listopadu 1942červenec 1943Vůdčí loď. Dne 22. října 1946 těžce poškozen při incidentu v Korfském průlivu, neopraven, vyřazen 1950.
Savage (G20)Hawthorn Leslie, Hebburn194224. září 1942červen 1943Vyřazen 1962.
Scorpion (G72, ex Sentinel)Cammell Laird, Birkenhead194126. srpna 1942květen 1943Od října 1945 provozován nizozemským námořnictvem jako Kortenaer. Vyřazen 1962.
Scourge (G01)Cammell Laird, Birkenhead19418. prosince 1942červenec 1943Od února 1946 provozován nizozemským námořnictvem jako Evertsen. Vyřazen 1962.
Serapis (G94)Scotts, Greenock194125. března 1943prosinec 1943Od října 1945 provozován nizozemským námořnictvem jako Piet Hein. Vyřazen 1961.
Shark (G03)Scotts, Greenock19411. června 1943březen 1944Před dokončením předán norskému námořnictvu, zařazen jako Svenner. Dne 6. června 1944 potopen v Normandii německými torpédovkami T28, Möwe, Falke a Jaguar.
Success (G26)White, Cowes19413. dubna 1943září 1943Před dokončením předán norskému námořnictvu, zařazen jako Stord. Vyřazen 1959.
Swift (G46)White, Cowes194115. června 1943prosinec 1943Dne 24. června 1944 potopen minou.
Troubridge (R00)John Brown, Clydebank194123. září 1942březen 1943Vůdčí loď. Roku 1957 přestavěn na fregatu typu 15 Rapid. Vyřazen 1970.
Teazer (R23)Cammell Laird, Birkenhead19417. ledna 1943září 1943Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Tenacious (R45)Cammell Laird, Birkenhead194124. března 1943říjen 1943Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Termagant (R89)Denny, Dumbarton194122. března 1943říjen 1943Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Terpsichore (R33)Denny, Dumbarton194117. června 1943leden 1944Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1966.
Tumult (R11)John Brown, Clydebank19419. listopadu 1942březen 1943Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.
Tuscan (R56)Swan Hunter, Wallsend194128. května 1942březen 1943Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1966.
Tyrian (R67)Swan Hunter, Wallsend194127. července 1942duben 1943Přestavěn na fregatu typu 16 Tenacious. Vyřazen 1965.

Konstrukce

HMS Saumarez těžce poškozený minou při incidentu v Korfském průlivu roku 1946

Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři dvouúčelové 120mm/45 kanóny QF Mk.IX, umístěné v jednodělových věžích a dva 40mm kanóny. Nesly též dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužily dva spouštěče a čtyři vrhače pro svrhávání hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva tříbubnové kotle Admiralty a dvoje parní turbíny Parsons o výkonu 40 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,75 uzlu.[1]

Modifikace

HMS Tenacious po přestavbě na fregatu typu 16 Tenacious

Výzbroj jednotlivých lodí se mohla lišit a za války byla různě modifikována. Torpédoborec Savage byl experimentálně dokončen s odlišnou hlavní výzbrojí čtyř dvouúčelových 114mm/45 kanónů, z nichž dva verze QF Mk.IV byly v plně uzavřené věži na přídi (elevace 80°) a dva verze QF Mk.III v jednodělových věžích na zádi (elevace 55°). Torpédoborce Scorpion nesl místo 40mm dvojkanónů čtyři 40mm kanóny Pom-pom. Do konce války byla lehká výzbroj posílena až na pět 40mm kanónů Bofors a dvanáct 20mm kanónů. Zásoba hlubinných pum přitom byla zvětšena na 70–130 kusů.[1]

Torpédoborec Troubridge byl roku 1957 modernizován na rychlou protiponorkovou fregatu typu 15 Rapid. Zbývajících sedm torpédoborců třídy T bylo modernizováno na protiponorkové fregaty typu 16 Tenacious.

Operační služba

Za druhé světové války byly ztraceny dvě jednotky této třídy. Stalo se tak v roce 1944. Britský torpédoborec Swift potopila mina a norský Svenner (původně HMS Shark) potopily, při podpoře vylodění v Normandii, německé torpédovky.

Zahraniční uživatelé

Nizozemsko Nizozemsko

V letech 1945–1946 nizozemské námořnictv ozískalo torpédoborce Kortenaer (ex Scorpion), Evertsen (ex Scourge) a Piet Hein (ex Serapis) v roce 1945 zakoupilo Nizozemsko. Vyřazeny byly do roku 1962.[3]

Norsko Norsko

Torpédoborce Svenner (ex Shark) a Stord (ex Success) získalo ještě před dokončením Norsko. Svenner byl roku 1944 potopen. Stord byl vyřazen roku 1959.[4]

Odkazy

Reference

  1. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 42. (anglicky)
  2. "S", "T", "U", "V" and "W" destroyers (SCORPION) (40, 1943 - 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  3. PIET HEIN destroyers (1943/1945-1946) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  4. STORD destroyers (1943-1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.