Třída Sórjú (2007)

Třída Sórjú je třída diesel-elektrických ponorek Japonských námořních sil sebeobrany. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 2009–2021. Jsou to největší japonské ponorky postavené od skončení druhé světové války.[1] Zároveň jsou největšími konvenčními ponorkami na světě.[2] Sórjú je první japonská ponorka, kterou pohánějí Stirlingovy motory.[3] V pořadí 11. jednotka Orjú (SS-511) je první ponorkou vybavenou Li-Ion akumulátory na světě a její sesterská loď Tórjú (SS-512) je druhou ponorkou na světě s těmito akumulátory.[4]

Třída Sórjú
Hakurjú (SS-503)
Obecné informace
Uživatelé Japonské námořní síly sebeobrany
Typponorka
Lodě12 (objednáno)
Osudaktivní (2021)
Předchůdcetřída Ojašio
Nástupcetřída Taigei
Technické údaje
Výtlak2950 t (na hladině)
4200 t (pod hladinou)
Délka84 m
Šířka9,1 m
Ponor7,5 m (na hladině)
Pohon2 diesely
4 Stirlingovy motory
Rychlost13 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Dosah6100 nám. mil při 6,5 uzlech
Posádka65
Výzbroj6× 533mm torpédomet
30 dlouhých zbraní
Ostatníhloubka ponoření 650 m

Stavba
Ilustrace třídy Sórjú

Stavba této třídy ponorek byla zadána loděnicím Mitsubishi Heavy Industries a Kawasaki Shipbuilding Corporation. Celkem bylo objednáno 10 ponorek této třídy.[5] Později byl jejich plánovaný počet zvýšen na 12.[6] Obě loděnice postavily po šesti jednotkách.

Kýl první jednotky Sórjú byl založen v březnu 2005, v prosinci 2007 byl její trup spuštěn na vodu a v březnu 2009 ponorka vstoupila do aktivní služby. Stavba druhé jednotky Unrjú začala v březnu 2006, v říjnu 2008 byla spuštěna na vodu a v březnu 2010 dokončena. Hakurjú byla dokončena v březnu 2011, Kenrjú v březnu 2012 a Zuirjú v roce 2013. Jako poslední byla do služby roku 2021 přijata ponorka Tórjú.

Jednotky třídy Sórjú:[7][8]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Sórjú (SS-501)31. března 20055. prosince 200730. března 2009aktivní
Unrjú (SS-502)31. března 200615. října 200825. března 2010aktivní
Hakurjú (SS-503)6. února 200716. října 200914. března 2011aktivní
Kenrjú (SS-504)31. března 200815. prosince 201016. března 2012aktivní
Zuirjú (SS-505)16. března 200920. října 20116. března 2013aktivní
Kokurjú (SS-506)21. ledna 201131. října 20139. března 2015[9]aktivní
Džinrjú (SS-507)14. února 20128. října 20147. března 2016[10]aktivní
Sekirjú (SS-508)15. března 20132. listopadu 2015[11]13. března 2017[6]aktivní
Seirjú (SS-509)22. října 201312. října 201612. března 2018aktivní
Šórjú (SS-510)28. leden 20156. listopadu 2017[6]18. března 2019aktivní
Órjú (SS-511)16. listopadu 20154. října 20185. března 2020aktivní
Tórjú (SS-512)27. leden 20176. listopadu 201924. března 2021aktivní

Konstrukce
Kokurjú (SS-506)
Detail přídě ponorky Hakurjú

Jedná se o vylepšenou verzi ponorek třídy Ojašio s o pětinu větším výtlakem. Odlišit je lze například podle kormidel uspořádaných ve tvaru X. Ta zlepšují jejich manévrovací schopnosti a umožňují operace v mělčích vodách. Trup ponorek tvoří vysokopevnostní ocel HY-80 a v jeho konstrukci jsou uplatněny prvky technologií stealth (materiál tlumící akustické odrazy trupu, tichý pohon bez vibrací či odhlučnění interiéru ponorky). Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů HU-606, ze kterých jsou odpalována torpéda typu 89 či protilodní střely UGM-84 Harpoon.

Pohonný systém je diesel-elektrické koncepce. Dvojice dieselů typu Kawasaki 12V 25/25 slouží pro plavbu na hladině. Pod hladinou přitom ponorka využívá pohonný systém nezávislý na přístupu vzduchu. Tvoří ho čtyři Stirlingovy motory Kawasaki Kockums V4-275R. Díky nim se ponorka pod hladinou může pohybovat velice tiše po dobu několika týdnů bez potřeby vynoření (ponorky s akumulátory vydrží maximálně několik dnů).[1] Lodní šroub je jeden. Dosah činí 6100 námořních mil při 6,5 uzlech. Ponorky dosahují rychlosti 13 uzlů při plavbě na hladině a 20 uzlů pod hladinou.

Modifikace

Poslední dvě jednotky byly jako první ponorky světa vybaveny Li-Ion akumulátory. Ty nahradily jak klasické olověné akumulátory, tak pomocný pohon nezávislý na přístupu vzduchu se Stiglingovými motory.[4]

Export

Třída Sórjú se účastnila tendru na výběr náhrady za australské ponorky třídy Collins v programu australského námořnictva SEA 1000. Byla však poražena projektem francouzské loděnice DCNS.

Odkazy

Reference
  1. SS-501 Soryu / 16SS / SS 2,900 ton Class [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Japan launches first lithium-ion battery powered submarine JS Oryu [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-10-05 [cit. 2018-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
  3. SS Soryu Class Submarines, Japan [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Čerstvé přírůstky japonského námořnictva. [[ATM (časopis)|ATM]]. 2021, roč. 53, čís. 5, s. 65. ISSN 1802-4823.
  5. Soryu class [online]. Military-today.com [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Kawasaki Heavy Industries Launched the 10th Soryu-class SSK SS-510 Shoryu for the JMSDF [online]. Navyrecognition.com [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Attack Submarines - SSN [online]. US Navy, rev. 2011-12-10 [cit. 2012-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-18. (anglicky)
  8. Oceloví žraloci JMSDF. [[ATM (časopis)|ATM]]. 2014, roč. 46, čís. 2, s. 59. ISSN 1802-4823.
  9. Japan Maritime Self-Defense Force Commissioned its 6th Soryu-class SSK SS-506 Kokuryu [online]. Navyrecognition.com [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Japan's MHI Delivers 7th Soryu-Class Submarine "Jinryu" to JMSDF [online]. Navyrecognition.com, 2015-11-07 [cit. 2015-12-07]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Kawasaki Heavy Industries Launched the 8th Soryu-class SSK SS-508 Sekiryu for the JMSDF [online]. Navyrecognition.com, 2015-11-04 [cit. 2015-12-07]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.