Třída Pisa

Třída Pisa byla třída italských pancéřových křižníků. Skládala se ze tří jednotek. Zatímco Pisa a Amalfi byly postaveny pro italské královské námořnictvo, třetí Georgios Averof byl prodán Řecku.

Třída Pisa
Pisa
Obecné informace
Uživatelé Regia Marina
Řecké námořnictvo
Typpancéřový křižník
Lodě3
Osud1 potopen
2 vyřazeny
Předchůdcetřída Giuseppe Garibaldi
Nástupcetřída San Giorgio
Technické údaje Pisa[1]
Výtlak9832 t (standardní)
10 600 t (plný)
Délka130 m (na vodorysce)
140,5 m (max.)
Šířka21 m
Ponor7,1 m
Pohonparní stroje, 22 kotlů
20 000 hp
Rychlost23 uzlů
Dosah2500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka687
Výzbroj4× 254mm kanón (2×2)
8× 190mm kanón (4×2)
16× 76mm kanón (16×1)
8× 47mm kanón (8×1)
4× 6,5mm kulomet (4×1)
3× 450mm torpédomet (3×1)
Pancíř80–200mm boky
160mm hlavní věže
130mm sekundární věže
50–130mm paluba
180mm velitelská věž

Stavba

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Křižníky Pisa a Georgios Averof postavila loděnice Cantiere navale fratelli Orlando v Livornu.[1][2] Zbývající Amalfi postavila loděnice Cantieri navali Odero v Janově.[1] Řecký křižník Georgios Averof byl pojmenován na památku podnikatele Jorgose Averoffa (1815–1899), jehož potomci uhradili plnou čtvrtinu nákladů na jeho pořízení.[2]

Jednotky třídy Pisa:[1]

JménoZahájení stavbySpuštěnaVstup do službyOsud
Pisa190515. září 19071. září 1909Od roku 1921 loď pobřežní obrany, vyřazen 1937.
Amalfi19055. května 19081. září 1909Dne 7. července 1915 byl v Jaderském moři potopen německou ponorkou UB-14.
Georgios Averof190712. března 191016. května 1911Vyřazen 1952, cvičný hulk, od roku 1986 muzejní loď.[2]

Konstrukce

Základní uspořádání

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 254mm kanóny ve dvouhlavňových věžích (Georgios Averof nesl ráži 234 mm), které doplňovalo dalších osm těžkých děl ráže 190 mm v dvoudělových věžích na bocích trupu. Lodě dále nesly šestnáct 76mm kanónů, dva 47mm kanóny a tři 450mm torpédomety.[3] Pohon obstarávaly trojčinné expanzní parní stroje, kterým páru dodávalo 22 kotlů typu Belleville. Komíny byly tři. Lodě dosahovaly rychlosti až 23,5 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při 12 uzlech.[1]

Osudy

Georgios Averof

Oba italské křižníky byly roku 1911 nasazeny v Italsko-turecké válce.

V roce 1912 vypukla první balkánská válka, ve které se Řecko střetlo s Osmanskou říši. Pod vedením kontradmirála Kountouriotise, jehož vlajkovou lodí byl Georgios Averof, Řekové zvítězili v bitvách u Elii a u Lemnosu.

Všechny tři jednotky byly na počátku první světové války v aktivní službě. Itálie do války vstoupila v roce 1915 a Řecko ještě později. Zatímco Pisa a Georgios Averof válku přečkaly, Amalfi byl potopen 7. července 1915 poblíž Benátek německou ponorkou UB-14.

Georgios Averof byl dále nasazen v řecko-turecké válce v letech (1919–1922). Nasazen byl také ve druhé světové válce. Po německé invazi do Řecka se lodi podařilo uniknout do Alexandrie. V dalších válečných letech sloužila zejména při doprovodu konvojů. V roce 1952 byl křižník vyřazen, byl využíván k výcviku a jako plovoucí kasárna. Od roku 1986 je přístupný jako plovoucí muzeum. Zůstal jediným dochovaným pancéřovým křižníkem.[4]

Odkazy

Související články

Reference

  1. PISA armoured cruisers (1909) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
  2. AVEROF armoured cruiser (1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 44–45. (česky)
  4. B/S GEORGIOS AVEROF [online]. Historical Naval Ships Association [cit. 2009-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-24. (anglicky)

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.