Třída Normandie

Celkem byla v letech 1912–1913 objednána stavba pěti jednotek této třídy. Konstrukce vycházela ze třídy Bretagne, přičemž jako vůbec první bitevní lodě měly nést čtyřdělové věže.[1] Všechny byly rozestavěny v letech 1913–1914. Každou stavěla jiná francouzská loděnice: Société Nouvelle des Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne-sur-Mer, Arsenal de Brest v Brestu, Arsenal de Lorient v Lorientu, Forges et Chantiers de la Gironde v Bordeaux a Ateliers et Chantiers de Penhoët v Saint-Nazaire. Po vypuknutí války byla stavba pozastavena. Po skončení války bylo plánováno dokončit plavidla ve vylepšené podobě. Na základě dohod uzavřených na Washingtonské konferenci bylo od dokončení upuštěno a rozestavěná plavidla byla sešrotována. Pouze Béarn byla dokončena jako letadlová loď.[1]

Jednotky třídy Normandie:

Letadlová loď Béarn

Výzbroj tvořilo dvanáct 340mm kanónů ve třech čtyřdělových věžích. Jedna byla na přídi, druhá uprostřed nástavby a poslední na zádi. Doplňovalo je dvacet čtyři 139mm kanónů, šest 47mm kanónů a šest 450mm torpédometů. Pohonný systém jednotlivých plavidel kombinoval kotle, turbíny a parní stroje různých typů. V případě Béarn jej tvořilo 21 kotlů Niclausse a čtyři turbíny Parsons o výkonu 32 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Plánovaný dosah byl 6500 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]