Třída Maros (1871)
Třída Maros byla třída monitorů rakousko-uherského námořnictva. Skládala se z jednotek Maros a Leitha. Navrhl je Josef von Romako. Pojmenovány byly po řekách Litava a Mureş.
| Třída Maros | |
|---|---|
 Maros | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | .svg.png.webp){kind=small} Rakousko-uherské námořnictvo |
| Typ | monitor |
| Lodě | Maros Leitha |
| Předchůdce | — |
| Nástupce | třída Körös |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 310 t |
| Délka | 50 m |
| Šířka | 8,12 m |
| Ponor | 1,07 m |
| Pohon | Po dokončení: 2x parní stroj 320 k indikovaný Po modernizaci 1893/1894: parní stroje a kotle Schichau Elbing 700 k indikovaný[1] |
| Palivo | 16 t uhlí[1] |
| Rychlost | 8,3 uzlů[1] |
| Dosah | 600 km |
| Posádka | 57 |
| Výzbroj | Po dokončení: 2× 150 mm L/21 Wahrendorff (1×II) Po modernizaci 1893/1894: 1× 120 mm L/33 Krupp 2× 47 mm L/33 Hotchkiss 1× 8mm kulomet Salvator-Dormus M1893[1] |
| Pancíř | 44 mm boky 44-51 mm věž 19 mm paluba[1] |
Stavba obou lodí byla budapešťským loděnicím zadána roku 1870. Roku 1872 byly dokončeny s výzbrojí dvou rakouských 150mm děl o délce hlavně 21 ráží a předním nabíjením. Oba kanóny byly umístěny v pancéřové dělové věži na přídi. Prvním bojovým nasazením obou monitorů bylo ostřelování pozic srbské armády během okupace Bosny roku 1878. Při modernizaci v letech 1893–1894 dostaly obě lodi nové stroje, kotle a výzbroj. Poté nesly ve věži jeden 120mm kanón, vyrobený německou firmou Krupp a několik kanónů a kulometů menší ráže.
Dalším intenzivní bojové nasazení lodí proběhlo během prvních let první světové války. V letech 1914–1915 se účastnily zejména operací proti Srbsku. Poté, co do války roku 1916 vstoupilo Rumunsko, byly nasazeny v rumunském tažení. V letech 1917–1918 již nebyly bojově používány a došlo k jejich vyřazení.[2]
Po skončení první světové války byly oba monitory třídy Maros v Óbudě demobilizovány a odzbrojeny. Nově vzniklá maďarská republika rad je ovšem znovu vyzbrojila a bojově nasadila — například i proti Československu během maďarsko-československé války. Po zániku republiky rad byly monitory předány zástupcům Dohody až doby, než bylo rozhodnuto o jejich dalším osudu. Počátkem roku 1921 byly oba sesterské monitory ve Vídni rozebrány. Maros byl sešrotován, zatímco trup Leithy byl použit jako ponton.[3]
Reference
- TVRDÝ, Jaroslav. Dunaj v plamenech: Velká válka. Praha: Ares & Mare Czech, 2016. ISBN 978-80-86930-88-6. S. 17 až 19.
- HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945. HaPM. Říjen 1995, roč. V, čís. 10, s. 36. ISSN 1210-1427.
- HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945 (dokončení). HaPM. Listopad 1995, roč. V, čís. 11, s. 10. ISSN 1210-1427.
Literatura
- HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945. HaPM. Říjen 1995, roč. V, čís. 10, s. 36–38. ISSN 1210-1427.
- HUBERT, Miroslav. Monitory na Dunaji 1860–1945 (dokončení). HaPM. Listopad 1995, roč. V, čís. 11, s. 10–16. ISSN 1210-1427.
- PAWLIK, Georg; CHRIST, Heinz; WINKLER, Herbert. Die K.u.K. Donauflottille 1870 - 1918. Graz: H. Weishaupt Verlag, 1997. ISBN 3-900310-45-9. (německy)
- TVRDÝ, Jaroslav. Dunaj v plamenech: Velká válka. Praha: Ares & Mare Czech, 2016. ISBN 978-80-86930-88-6.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Maros na Wikimedia Commons - GOGIN, Ivan. K-U-K MARINE - AUSTRO-HUNGARIAN NAVY (AUSTRIA-HUNGARY): OTHER FIGHTING SHIPS: LEITHA river monitors (1871) [online]. navypedia.org, 2014 [cit. 2019-01-11]. Dostupné online. (anglicky)