Třída Magdeburg
Třída Magdeburg byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Skládala se z jednotek – Breslau, Magdeburg, Strassburg a Stralsund, postavených v letech 1910–1912. Lodě třídy Magdeburg měly čtyřkomínovou siluetu a lze je považovat za první opravdu moderní lehké křižníky Kaiserliche Marine. Dvě z lodí byly potopeny v první světové válce a zbylé předány Francii a Itálii.
Třída Magdeburg | |
---|---|
SMS Magdeburg | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Kaiserliche Marine Francouzské námořnictvo Regia Marina |
Typ | lehký křižník |
Lodě | Magdeburg Strassburg Breslau Stralsund |
Předchůdce | Kolberg |
Nástupce | Karlsruhe |
Technické údaje | |
Výtlak | 4550 t |
Délka | 136 m |
Šířka | 13,3 m |
Ponor | 4,8 m |
Pohon | 25 760 kW |
Rychlost | 27,6 uzlů |
Dosah | 5000 nám. mil |
Posádka | 373 |
Výzbroj | 12× 105 mm 4× torpédomet |
Pancíř | paluba 50 mm boky 100 mm velitelská věž 100 mm |
Konstrukce
Výzbroj lodí tvořilo dvanáct kusů kanónů, pro německé lehké křižníky té doby obvyklé, ráže 105 mm. Boky lodí kryl až 100mm silný pancéřový pás, stejnou sílu měl i pancíř kryjící velitelskou věž a pancéřová paluba měla sílu 50 mm.[1] Stralsund, Strassburg a Breslau byly během první světové války přezbrojeny kanóny ráže 150 mm. Standardně nesly pak sedm 150mm kanónů, dva 88mm protiletadlové kanóny a dva 500mm torpédomety.
Osudy
Magdeburg uvízl dne 26. srpna 1914 při operaci ve Finském zálivu na mělčině a nepodařilo se ho vyprostit. Část posádky převzal torpédoborec V 26. Loď posléze ostřelovaly ruské křižníky Bogatyr a Pallada, pokus o vyhození do povětří skončil zničením přídě. Dohoda po kapitulaci lodi ukořistila kódové knihy a šifrovací klíče, což britské námořní zpravodajské službě umožnilo prolomení německých šifer.[2]
Breslau se podařilo společně s bitevním křižníkem Goeben proniknout Středozemním mořem do osmanského Istanbulu a obě lodi byly formálně zařazeny do služby Osmanského námořnictva (sloužily ovšem pod německým velením a s německou posádkou). Připlutí německých lodí hrálo důležitou roli v rozhodnutí Turecka vstoupit do války na straně Centrálních mocností. Křižník pak operoval zejména v Černém moři a to pod jménem Midilli. Dne 20. ledna 1918 se Breslau při výpadu do Egejského moře, který podnikl společně s bitevním křižníkem Goeben, dostal do minového pole a postupně inicioval pět min. Potopil se v 9:07. Zahynuly dvě třetiny posádky včetně velitele lodi námořního kapitána Georga von Hippela.[3]
Strassburg a Stralsund se dne 28. srpna 1914 účastnily první bitvy u Helgolandské zátoky. Strassburg v ní byl poškozen.
Strassburg a Stralsund válku přečkaly a byly předány vítězným mocnostem. Strassburg získala Itálie (byl přejmenován na Taranto a potopen při náletu v roce 1944). Stralsund získala Francie, která ho nechala v roce 1933 sešrotovat.[4]
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky)
Reference
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 62. (česky)
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 125.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 83.
- MILFORD, Darren. Magdeburg Class Light Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Magdeburg na Wikimedia Commons
- (anglicky) Článek o třídě Magdeburg