Třída Magdeburg

Třída Magdeburg byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Skládala se z jednotek – Breslau, Magdeburg, Strassburg a Stralsund, postavených v letech 1910–1912. Lodě třídy Magdeburg měly čtyřkomínovou siluetu a lze je považovat za první opravdu moderní lehké křižníky Kaiserliche Marine. Dvě z lodí byly potopeny v první světové válce a zbylé předány Francii a Itálii.

Třída Magdeburg
SMS Magdeburg
Obecné informace
Uživatelé Kaiserliche Marine
Francouzské námořnictvo
Regia Marina
Typlehký křižník
LoděMagdeburg
Strassburg
Breslau
Stralsund
PředchůdceKolberg
NástupceKarlsruhe
Technické údaje
Výtlak4550 t
Délka136 m
Šířka13,3 m
Ponor4,8 m
Pohon25 760 kW
Rychlost27,6 uzlů
Dosah5000 nám. mil
Posádka373
Výzbroj12× 105 mm
4× torpédomet
Pancířpaluba 50 mm
boky 100 mm
velitelská věž 100 mm

Konstrukce

Výzbroj lodí tvořilo dvanáct kusů kanónů, pro německé lehké křižníky té doby obvyklé, ráže 105 mm. Boky lodí kryl až 100mm silný pancéřový pás, stejnou sílu měl i pancíř kryjící velitelskou věž a pancéřová paluba měla sílu 50 mm.[1] Stralsund, Strassburg a Breslau byly během první světové války přezbrojeny kanóny ráže 150 mm. Standardně nesly pak sedm 150mm kanónů, dva 88mm protiletadlové kanóny a dva 500mm torpédomety.

Osudy
Breslau

Magdeburg uvízl dne 26. srpna 1914 při operaci ve Finském zálivu na mělčině a nepodařilo se ho vyprostit. Část posádky převzal torpédoborec V 26. Loď posléze ostřelovaly ruské křižníky Bogatyr a Pallada, pokus o vyhození do povětří skončil zničením přídě. Dohoda po kapitulaci lodi ukořistila kódové knihy a šifrovací klíče, což britské námořní zpravodajské službě umožnilo prolomení německých šifer.[2]

Breslau se podařilo společně s bitevním křižníkem Goeben proniknout Středozemním mořem do osmanského Istanbulu a obě lodi byly formálně zařazeny do služby Osmanského námořnictva (sloužily ovšem pod německým velením a s německou posádkou). Připlutí německých lodí hrálo důležitou roli v rozhodnutí Turecka vstoupit do války na straně Centrálních mocností. Křižník pak operoval zejména v Černém moři a to pod jménem Midilli. Dne 20. ledna 1918 se Breslau při výpadu do Egejského moře, který podnikl společně s bitevním křižníkem Goeben, dostal do minového pole a postupně inicioval pět min. Potopil se v 9:07. Zahynuly dvě třetiny posádky včetně velitele lodi námořního kapitána Georga von Hippela.[3]

Strassburg a Stralsund se dne 28. srpna 1914 účastnily první bitvy u Helgolandské zátoky. Strassburg v ní byl poškozen.

Strassburg a Stralsund válku přečkaly a byly předány vítězným mocnostem. Strassburg získala Itálie (byl přejmenován na Taranto a potopen při náletu v roce 1944). Stralsund získala Francie, která ho nechala v roce 1933 sešrotovat.[4]

Literatura
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky)

Reference
  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 62. (česky)
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 125.
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 83.
  4. MILFORD, Darren. Magdeburg Class Light Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-09-24]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.