Třída Leone
Třída Leone byla třída meziválečných torpédoborců italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky. Ve službě byly v letech 1924–1941. Ve druhé světové válce byly všechny ztraceny. Silně vyzbrojené lodě úzce navazovaly na předchozí třídu Mirabello.
Třída Leone | |
---|---|
Pantera | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Regia Marina Švédské námořnictvo |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 3 |
Osud | potopeny |
Předchůdce | třída Mirabello |
Nástupce | třída Sella |
Technické údaje | |
Výtlak | 1771 t (standardní) 2690 t (plný) |
Délka | 113,41 m |
Šířka | 10,36 m |
Ponor | 3,6 m |
Pohon | 2 turbíny, 4 kotle |
Rychlost | 34 uzlů |
Dosah | 2070 nám. mil při 16 uzlech |
Posádka | 206 |
Výzbroj | 8× 120mm kanón (4×2) 2× 40mm kanón (2×1) 4× 533mm torpédomet (2×2) 60 min |
Stavba
Celkem byly italskou loděnicí Ansaldo v Janově postaveny tři jednotky této třídy, zařazené do služby roku 1924. Stavba dalších dvou plánovaných torpédoborců (Leopardo a Lince) byla roku 1920 zrušena.[1]
Jednotky třídy Leone:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|
Leone | 1921 | 1923 | 1. července 1924 | Dne 1. dubna 1941 ztroskotal na skaliscích v Rudém moři. |
Pantera | 1921 | 1923 | 28. října 1924 | Dne 4. dubna 1941 potopen vlastní posádkou v Rudém moři. |
Tigre | 1922 | 1924 | 10. října 1924 | Dne 4. dubna 1941 potopen vlastní posádkou v Rudém moři. |
Konstrukce
Výzbroj tvořilo osm 120mm kanónů ve dvoudělových věžích, dva 40mm protiletadlové kanóny a dva dvojhlavňové 533mm torpédomety. Plavidla rovněž mohla naložit až 60 min.
Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě turbíny o výkonu 42 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 2070 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- LEONE flotilla leaders (1924) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)