Třída Lejtěnant Šesťakov
Třída Lejtěnant Šesťakov byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Všechny byly zařazeny do Černomořského loďstva.[3] Za první světové války se jeden potopil, přičemž dva další potopily vlastní posádky, aby nepadly do německých rukou. Poslední za ruské občanské války skončil v rukou bělogvardějců, po jejich porážce byl internován v Bizertě a později byl sešrotován.[2]
Třída Lejtěnant Šesťakov | |
---|---|
Lejtěnant Šesťakov | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Bělogvardějci |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 4 |
Osud | 3 potopeny, 1 internován |
Předchůdce | třída Geněral Kondratěnko |
Nástupce | Novik |
Technické údaje | |
Výtlak | 640 t[1] |
Délka | 74,09 m |
Šířka | 8,27 m |
Ponor | 2,74 m |
Pohon | 2 parní stroje, 4 kotle |
Rychlost | 25 uzlů |
Dosah | 1440 nám. mil při 12 uzlech[2] |
Posádka | 91 |
Výzbroj | 1× 120mm kanón 5× 75mm kanón (5×1) 3× 457mm torpédomet (3×1) |
Stavba
Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Postavila je v letech 1905–1908 ruská loděnice Belgian Works v Nikolajevu.[1]
Jednotky třídy Lejtěnant Šesťakov:[1]
Jméno | Založený kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Lejtěnant Šesťakov | 1905 | 1907 | 1908 | Dne 18. června 1918 potopen vlastní posádkou v Novorossijsku.[3] |
Kapitan Saken (ex Lejtěnant Puščin) | 1905 | 1907 | 1908 | V červnu 1918 byl ukořistěn Němci a přejmenován na R04. V roce 1919 byl zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry jako Kapitan Saken. Po porážce bělogvardějců v roce 1920 byl torpédoborec internován v Bizertě. Ve 30. letech byl sešrotován.[3] |
Kapitan-lejtěnant Baranov | 1905 | 1907 | 1908 | Dne 18. června 1918 potopen vlastní posádkou v Novorossijsku.[3] |
Lejtěnant Zacarennyj | 1905 | 1907 | 190á | Dne 30. června 1917 se v ústí Dunaje potopil na mině.[3] |
Konstrukce
Výzbroj tvořil jeden 120mm kanón, pět 75mm kanónů a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Normand a dva parní stroje o výkonu 6500 hp, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů.[1] Dosah byl 1440–1930 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]
Odkazy
Reference
- WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 139.
- LEYTENANT SHESTAKOV destroyers (1909) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 173.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Lejtěnant Šesťakov na Wikimedia Commons