Třída Leipzig

Třída Leipzig byla třída lehkých křižníků německé Reichsmarine a později Kriegsmarine. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1931–1946. Oba křižníky byly nasazeny ve druhé světové válce. Oba válku přečkaly. Nürnberg po válce v rámci reparací získal Sovětský svaz.

Třída Leipzig
Nürnberg
Obecné informace
UživateléReichsmarine
Kriegsmarine
Sovětské námořnictvo
Typlehký křižník
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Königsberg
Nástupcetřída M
Technické údaje Leipzig[1]
Výtlak6310 t (standardní)
8100 t (plný)
Délka177,1 m (max.)
Šířka16,3 m
Ponor5,69 m (max.)
Pohon2× turbína Germania
6× kotel Marine
4× diesel MAN
3× lodní šroub
72 400 hp
Rychlost32 uzlů
Dosah2800 nám. mil při 16,5 uzlech (turbíny)
3900 nám. mil při 10 uzlech (diesely)
Posádka850
Výzbroj9× 150mm kanón (3×3)
2× 88mm kanón (2×1)
12× 533mm torpédomet (4×3)
120 min
Pancířaž 50mm boky
až 25mm paluba
až 30mm věže
až 100mm velitelská věž
Technické údaje Nürnberg[2]
Výtlak7040 t (standardní)
8900 t (plný)
Délka181,3 m (max.)
Šířka16,4 m
Ponor6,4 m (max.)
Pohon2× turbína Germania
8× kotel Marine
4× diesel MAN
3× lodní šroub
72 400 hp
Rychlost32 uzlů
Dosah2800 nám. mil při 16,5 uzlech (turbíny)
3900 nám. mil při 10 uzlech (diesely)
Posádka850
Výzbroj9× 150mm kanón (3×3)
8× 88mm kanón (4×2)
8× 37mm kanón (4×2)
4× 20mm kanón (4×1)
12× 533mm torpédomet (4×3)
120 min
Pancířaž 50mm boky
až 25mm paluba
až 80mm věže
60mm barbety
až 100mm velitelská věž
Letadla1× katapult, 2× hydroplán

Stavba

Celkem byly v  letech 1928–1935 postaveny dvě jednotky této třídy. Konstrukčně vycházely z předcházející třídy Königsberg. První postavila loděnice KMW ve Wilhelmshavenu a druhý loděnice Deutsche Werke v Kielu.[1][2]

Jednotky třídy Leipzig:

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
LeipzigKMW28. dubna 192818. října 19298. října 1931Dne 15. října 1944 poškozen, neopraven.[1]
NürnbergDeutsche Werke19336. prosince 19342. listopadu 1935Roku 1946 předán sovětskému námořnictvu jako Admiral Makarov.[2]

Konstrukce

Leipzig
Leipzig

Hlavní výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů umístěných ve třídělových věžích, dva 88mm kanóny a až 120 min. Pohonný systém kombinoval parní turbíny pohánějící dva lodní šrouby s diesely, které poháněly třetí šroub. Osm kotlů Marine pohánělo dvě turbíny Germania o výkonu o výkonu 60 000 hp. Čtyři diesely MAN přidávaly dalších 12 400 hp výkonu. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[1]

Nürnberg

Křižník měl mírně upravenou nástavbu, silnější výzbroj, větší rozměry a výtlak. Výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů, osm 88mm kanónů, osm 37mm kanónů, čtyři 20mm kanóny, dvanáct 533mm torpédometů a 120 min. Byl vybaven katapultem a dvěma hydroplány He 60. Rychlost a dosah křižníku zůstaly beze změn.[2]

Služba
Nürnberg pluje do zajetí

Dne 13. prosice 1939 Leipzig a Nürnberg torpédovaly britské ponorky HMS Salmon a HMS Ursula. Leipzig nebylo možné zcela opravit, takže po opravě sloužil jako cvičná loď. Křižník mimo jiné přišel o čtyři kotle a jeho rychlost poklesla na 24 uzlů.[1] Oprava Nürnbergu trvala čtyři měsíce.[2] Dne 15. října 1944 byl Leipzig vážně poškozen kolizí s těžkým křižníkem Prinz Eugen. Do konce války se jej nepovedlo opravit. Do trupu Leipzigu Spojenci naložili chemickou munici a dne 11. července 1946 jej potopily ve Skagerraku.[1] Nürnberg válku přečkal a jako reparaci jej získal SSSR. Sloužil jako Admiral Makarov. Roku 1960 byl sešrotován.[2]

Odkazy

Reference
  1. LEIPZIG light cruiser (1931) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
  2. NÜRNBERG light cruiser (1935) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.