Třída Königsberg (1915)
Třída Wiesbaden byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Skládala se z jednotek – Königsberg, Karlsruhe, Nürnberg a Emden, postavených v letech 1914–1918. Všechny lodě byly pojmenovány podle německých křižníků ztracených v počátečním období první světové války. Jsou považovány za nejlepší postavené lehké křižníky německého námořnictva. Všechny jednotky válku přečkaly. Tři byly po jejím skončení internovány ve Scapa Flow. Karlsruhe zde potopila vlastní posádka. Emden a Nürnberg najely na břeh a byly předány Francii a Velké Británii. Königsberg nebyl ve Scapa Flow přítomen a byl rovněž předán Francii.
Třída Königsberg | |
---|---|
SMS Emden ve Scapa Flow | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Kaiserliche Marine |
Typ | lehký křižník |
Lodě | Königsberg II Karlsruhe II Nürnberg II Emden II |
Předchůdce | Wiesbaden |
Nástupce | Köln |
Technické údaje | |
Výtlak | 5440 t |
Délka | 151,4 m |
Šířka | 14,3 m |
Ponor | 5,3 m |
Pohon | 33 180 kW |
Rychlost | 28,5 uzlů |
Posádka | 500 |
Výzbroj | 8× 150 mm 2× 88 mm 4× torpédomet 120 min |
Pancíř | paluba 19 mm velitelská věž 50 mm boky 64 mm |
Konstrukce
Hlavní výzbroj lodí tvořilo osm 150mm kanónů v jednohlavňové lafetaci. Dále nesly dva 88mm protiletadlové kanóny a čtyři 500mm torpédomety. Byly vybaveny pro nesení 120 min. Boční pancéřový pás měl sílu až 64 mm, pancéřová paluba 19 mm a velitelská věž 50 mm.[1] Pohon zajišťovaly parní turbíny. Lodě dosahovaly rychlosti 28,5 uzlu.
Osudy
Všechny křižníky vstupovaly do služby až v závěru první světové války. Königsberg a Nürnberg bojovaly 17. listopadu 1917 v druhé bitvě u Helgolandské zátoky. Naopak Emden v té době operoval na Baltu. Königsberg přepravil 15. listopadu 1918 do zálivu Firth of Forth kontradmirála Hugo Meurera, kterého velitel Širokomořského loďstva admirál Franz von Hipper pověřil vyjednáváním o podmínkách jeho kapitulace.[2]
Karlsruhe, Nürnberg a Emden byly na konci války internovány ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 pak došlo k tzv. incidentu ve Scapa Flow, když němečtí námořníci své lodě raději potopili, aby nepadly do rukou Dohody. Karlsruhe byl potopen a do služby se již nikdy nevrátil. Nürnberg uvázl na mělčině,[3] byl předán Britům a v roce 1922 potopen jako cvičný cíl. Emden se Britům podařilo odtáhnout ke břehu.[3] Byl předán Francii a v roce 1926 sešrotován. Königsberg byl po válce rovněž předán Francii, která ho používala pod názvem Metz.[4]
Reference
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 62. (česky)[Dále jen Hynek, Klučina a Škňouřil (1988)]
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 140.[Dále Hrbek (2002b)]
- Hrbek 2002b, s. 184.
- Hrbek 2002b, s. 185.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Königsberg na Wikimedia Commons
- (anglicky) Článek o třídě Königsberg