Třída Iroquois

Třída Iroquois byla třída torpédoborců kanadského královského námořnictva. Skládala se ze čtyř jednotek, pojmenovaných Iroquois, Huron, Athabaskan a Algonquin. Torpédoborce této třídy byly původně určeny zejména k protiponorkovému boji, pozdější modernizace ale zlepšila i jejich schopnost ničení vzdušných cílů. Huron byl vyřazen roku 2005, další dvě jednotky jej následovaly roku 2015. Jako poslední byl roku 2017 vyřazen torpédoborec Athabaskan.[1]

Třída Iroquois
HMCS Iroquois (DDG 280)
Obecné informace
UživateléKanadské královské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě4
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Annapolis
Nástupcetřída Halifax
Technické údaje
Výtlak3551 t (standardní)
4700 t (plný)
Délka128,9 m
Šířka15,2 m
PohonCOGOG
Rychlost30 uzlů
Posádka285
Výzbroj(po dokončení):
1× 127mm kanón OTO Melara
Sea Sparrow (8 hl.)
Mk 10 Limbo
2 × Phalanx CIWS
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadlavrtulník CH-124 Sea King

Nástupce torpédoborců třídy Iroquois a fregat třídy Halifax má vzejít z programu Canadian Surface Combatant (CSC).

Pozadí vzniku

Čtveřice torpédoborců této třídy byla postavena v letech 19691973, přičemž do operační služby byly zařazovány v letech 1972–1973.

Jednotky třídy Iroquois:[2]

JménoSpuštěnaVstup do službyStatus
HMCS Iroquois (DDG 280)28. listopadu 197029. července 1972Vyřazen 1. května 2015.
HMCS Huron (DDG 281)3. dubna 197116. prosince 1972Vyřazen 30. března 2005, roku 2007 potopen jako cvičný cíl.
HMCS Athabaskan (DDG 282)27. listopadu 197030. listopadu 1972Vyřazen 10. března 2017.
HMCS Algonquin (DDG 283)23. dubna 197130. září 1973Vyřazen 2015.

Konstrukce

HMCS Iroquois (DDG 280) před modernizací
HMCS Huron (DDG 281) po modernizaci

Původní výzbroj tvořil jeden 127mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, jedno osminásobné vypouštěcí zařízení protiletadlových řízch střel krátkého dosahu Sea Sparrow, dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety a jeden salvový vrhač hlubinných pum Mk 10 Limbo.

Na přelomu 80. a 90. let byly všechny čtyři torpédoborce modernizovány. Jak systém Limbo, tak střely Sea Sparrow byly odstraněny a nahrazeny jedním systémem blízké obrany Phalanx CIWS a vertikálním odpalovacím zařízením Mk 41 pro protiletadlové řízené střely Standard SM-2MR Block IIIA. Těch se do sila vejde celkem 32 kusů. Rovněž původní 127mm kanón dále nahradil nový ráže 76,2 mm. Na palubě se nachází přistávací plocha a hangár pro dva protiponorkové vrtulníky Sea King.

Pohonný systém je koncepce COGOG. Tvoří ho čtyři plynové turbíny, dvě typu Pratt & Whitney FT4A-2 pro bojové situace a dvě typu Pratt & Whitney FT-12 pro ekonomickou plavbu (během modernizace byly vyměněny za typ Allison 570-KF). Nejvyšší rychlost lodí je 30 uzlů.

Reference

  1. Canada’s last Iroquois-class destroyer to be paid off on March 10 [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-03-02 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Class Iroquois Helicopter Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 281. (česky)
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.