Třída Annapolis
Třída Annapolis byla třída torpédoborců kanadského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. V době svého dokončení byly považovány za nejlepší protiponorková plavidla na světě.[1] Třída byla průkopnická nasazením protiponorkových vrtulníků z tak malých plavidel.[2] Obě již byly vyřazeny ze služby.
Třída Annapolis | |
---|---|
HMCS Nipigon (266) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Kanadské královské námořnictvo |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Mackenzie |
Nástupce | třída Iroquois |
Technické údaje | |
Výtlak | 2400 t (standardní) 2855 t (plný) |
Délka | 113,1 m |
Šířka | 12,8 m |
Pohon | parní tubíny |
Rychlost | 32 uzlů |
Výzbroj | 2× 76mm kanón (1×2) 1× Mk 10 Limbo 6× 324mm torpédomet (2×3) |
Letadla | 1 vrtulník |
Pozadí vzniku
Po stavbě 14 úspěšných protiponorkových torpédoborců tříd St. Laurent a Restigouche bylo kanadským námořnictvem objednáno dalších šest jednotek, čímž měla země získat celkem 20 moderních torpédoborů. Nakonec bylo rozhodnuto tuto objednávku rozdělit a kromě čtyř klasických torpédoborců třídy Mackenzie byla objednána i dvoučlenná třída Annapolis, jejíž plavidla byla vybavena palubním vrtulníkem, což výrazně zlepšovalo jejich efektivitu v protiponorkovém boji.[1]
Dvojice torpédoborců této třídy byla postavena v letech 1961–1964, přičemž do operační služby byly zařazeny v roce 1964. V 80. letech obě jednotky prošly modernizací DELEX (DEstroyer Life EXtension).
Jednotky třídy Annapolis:
Jméno | Loděnice | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|
HMCS Annapolis (265) | Halifax Shipyards Ltd., Halifax[2] | 1963 | 19. prosince 1964 | domovský přístav Esquimalt, vyřazen 15. listopadu 1996 |
HMCS Nipigon (266) | Marine Industries Ltd., Sorel[2] | 1961 | 30. května 1964 | domovský přístav Halifax, vyřazen 2. července 1998 |
Konstrukce
Po dokončení
Plavidla nesla radar SPS-12 pro vyhledávání vzdušných cílů, SPS-10B pro vyhledávání hladinových cílů, navigační radar Sperry Mk.2 a radar URN 20 TACAN. K lokalizaci ponorek sloužily sonary SQS-501, SQS-502, SQS-503, SQS-504, přístroj UQC-1B. Řízení palby zajišťovaly systémy Mk 64 GFCS a SPG-48 (GUNAR). Výzbroj tvořily dva 76mm kanóny v dělové věži na přídi. K ničení ponorek lodě nesly jeden salvový vrhač hlubinných pum Mk 10 Limbo a dva trojhlavňové 324mm torpédomety.[3] Na zádi se nacházela přistávací plocha a hangár pro protiponorkový vrtulník CH-124 Sea King.
Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny English Electric a dva kotle Babcock & Wilcox, pohánějící dva lodní šrouby.[2] Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.
Modernizace DELEX
Modernizací DELEX prošel Nipigon v letech 1982-84 a Annapolis v letech 1984-86.[2]
Odkazy
Reference
- HMCS Annapolis Class Helicopter Destroyer [online]. Globalsecurity.org [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Annapolis class Destroyer Escort - DDH [online]. Seaforces.org [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Canadian Navy Anti-Submarine Weapons and Torpedoes [online]. Hazegray.org [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Annapolis na Wikimedia Commons