Třída Indiana

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy, pojmenované USS Indiana, USS Massachusetts a USS Oregon. Postaveny byly v letech 1891–1896 v amerických loděnicích William Cramp & Sons a Union Iron Works.[1]

Jednotky třídy Indiana:[1]

Hlavní výzbroj bitevní lodě Indiana

Plavidla nesla poměrně silnou výzbroj. Hlavní výzbroj představovaly čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovalo osm 203mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích na bocích nástavby. Dělostřelectvo sekundární ráže tvořilyčtyři 152mm kanóny v kasematách. Dále bylo neseno dvacet 57mm kanónů, šest 37mm kanónů a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo šest kotlů a dva parní trojčinné stroje o výkonu 9000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.[1]

Potopení bitevní lodě Indiana jako cvičný cíl

Indiana,[2] Massachusetts[3] a Oregon[4] hrály důležitou roli ve Španělsko-americké válce v roce 1898, jelikož se podílely na blokádě španělských válečných lodí v přístavu Santiago de Cuba. Indiana a Oregon se dne 3. července 1898 účastnily bitvy u Santiaga de Cuba, ve které byla zničena španělská eskadra složená z pancéřových křižníků Infanta Maria Teresa, Vizcaya, Cristóbal Colón a Almirante Oquendo a torpédoborců Pluton a Furor.

Indiana za první světové války sloužila ve výcviku, v roce 1919 byla vyřazena a v roce 1920 potopena jako cvičný cíl.[2] Massachusetts za světové války pomáhala při dělostřeleckém výcviku, v roce 1919 byla vyřazena ze služby a v roce 1921 potopena.[3] Oregon sloužil za první světové války ve druhé linii. V roce 1919 byl vyřazen a od roku 1925 byl muzejní lodi. Za druhé světové války byla loď částečně rozebrána na šrot, ale trup byl ještě v roce 1944 použit pro dopravu munice pro invazi na Guam. Zbytek lodi byl definitivně sešrotován v roce 1956.[4]