Třída Hamburg

Třída Hamburg (či též typ 101) byla třída torpédoborců německého námořnictva z doby studené války. Vyvinuty byly pro operace v mělkém Baltském moři. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 19641994. Během služby byly modernizovány na verzi typ 101A, mimo jiné vyzbrojenou protilodními střelami. Byly to jediné torpédoborce, postavené v německých loděnicích od konce druhé světové války. Ve službě je nahradily nové fregaty třídy Brandenburg.

Třída Hamburg / Typ 101
Schleswig-Holstein (D 182)
Obecné informace
UživateléNěmecké námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě4
Zahájení stavby1959–1961
Spuštění na vodu1960–1963
Uvedení do služby1964–1968
Osudvyřazeny (1990–1994)
PředchůdceZerstörer 1944
Nástupcetřída Lütjens
Technické údaje
Výtlak3340 t (standardní)
4330 t (plný)[1]
Délka128 m (na vodorysce)
133,7 m (celková)
Šířka13,4 m
Ponor5,2 m
Pohon4 kotle, 2 sady turbín
2 lodní šrouby
72 000 hp
Rychlost36 uzlů
Dosah6000 nám. mil při 13 uzlech
Posádka244
Výzbroj4× 100mm kanón (4×1)
8× 40mm kanón (4×2)
375mm protiponorkový raketomet Bofors (4 hl.)
4× 533mm torpédomet (4×1)
2 spouštěče hlubinných pum
60–80 min
RadarLW-02, DA-02, Kelvin Hughes 14/9, M45 (4×4)
Sonar1BV

Stavba

Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Postavila je loděncie Stülcken v Hamburku. Do služby byly přijaty v letech 19641968.[1]

Jednotky třídy Hamburg:[1]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Hamburg (D 181)195926. března 196023. března 1964Vyřazen 1994.
Schleswig-Holstein (D 182)195920. srpna 196012. října 1964Vyřazen 1994.
Bayern (D 183)196014. srpna 19626. července 1965Vyřazen 1993
Hessen (D 184)19614. května 19638. října 1968Vyřazen 1990.

Konstrukce

Schleswig-Holstein (D 182)
Schleswig-Holstein (D 182) po modernizaci a s protilodními střelami Exocet v místě třetí dělové věže

Lodě měly robustní konstrukci, usnadňující jejich pozdější modernizace a architekturu připomínající lehké křižníky. Elektronické vybavení představovaly radary LW-02, DA-02, Kelvin Hughes 14/9 a M45 (4×), sonar 1BV a systém elektronického boje WLR-6. Hlavňovou výzbroj tvořily čtyři 100mm/55 kanóny Creusot-Loire v jednodělových věžích na přídi a na zádi. Ty doplňovalo osm 40mm kanónů Breda-Bofors typ 106 lafetovaných po dvou. Další výzbroj tvořily dva čtyřhlavňové 375mm protiponorkové raketomety Bofors, čtyři 533mm torpédomety a dva spouštěče hlubinných pum (neseno dvanáct kusů). Nést rovněž mohly 60–80 námořních min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Wahodag a dvě turbíny Wahodag o výkonu 72 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[1]

Modifikace

V letech 1976–1979 torpédoborce prošly modernizací na standard typ 101A.

Odstraněnou třetí dělovou věž nahradila dvě dvojitá odpalovací zařízení protilodních střel MM.38 Exocet. Demontovány byly také všechny torpédomety. Demontované radary LW-02, DA-02, M45 (1×) nahradily modernější radary LW-04, DA-08 a SGR-103 a dva vrhače klamných cílů SCLAR. Odstraněn byl zadní stožár. Roku 1978 navíc dostaly nový uzavřený můstek.[1]

Odkazy

Reference

  1. HAMBURG destroyers (1964 - 1968) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.