Třída Farragut (1958)
Třída Farragut byla lodní třída torpédoborců Námořnictva Spojených států amerických. V letech 1957–1960 bylo postaveno 10 jednotek této třídy.[1] Od čtvrté jednotky USS Coontz již nesly raketovou výzbroj, přičemž první tři kusy byly na tento standard upraveny dodatečně. Někdy se proto celé třídě říká třída Coontz.[2] Třída Farragut (pojmenovaná podle admirála Davida Glasgowa Farraguta) byla americkým námořnictvem používána v letech 1959–1993.[2]
| Třída Farragut | |
|---|---|
_1968.jpg.webp) USS Coontz (DLG-9) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  US Navy |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 10 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Forrest Sherman |
| Nástupce | třída Charles F. Adams |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 4 167 t (standardní) 5 648 t (plný) |
| Délka | 156,3 m |
| Šířka | 5,3 m |
| Pohon | 2× turbína, 4× kotel |
| Rychlost | 33 uzlů (61 km/h) |
| Posádka | 360 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón Mk 42 2× 76mm kanón 1× raketomet Mk 10 (1×2) 1× protiponorkový raketomet ASROC (1×8)
|
Stavba
Jednotky třídy Farragut:
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| USS Farragut (DDG-6) | 1957 | 18. července 1958 | 10. prosince 1960 | vyřazen |
| USS Luce (DDG-7) | 1957 | 11. prosince 1958 | 20. května 1961 | vyřazen |
| USS MacDonough (DDG-8) | 1958 | 9. července 1959 | 4. listopadu 1961 | Vvyřazen |
| USS Coontz (DDG-9) | 1957 | 6. prosince 1958 | 15. července 1960 | vyřazen |
| USS King (DDG-10) | 1957 | 6. prosince 1958 | 17. listopadu 1960 | vyřazen |
| USS Mahan (DDG-11) | 1957 | 7. října 1959 | 25. srpna 1960 | vyřazen |
| USS Dahlgren (DDG-12) | 1958 | 16. března 1960 | 4. listopadu 1961 | vyřazen |
| USS William V. Prat (DDG-13) | 1958 | 16. března 1960 | 4. listopadu 1961 | vyřazen |
| USS Dewey (DDG-14) | 1957 | 30. listopadu 1958 | 7. prosince 1959 | vyřazen |
| USS Preble (DDG-15) | 1957 | 23. května 1959 | 9. května 1960 | vyřazen |
Konstrukce
%252C_in_July_1969_(USN_1139574).jpg.webp){kind=icon}
Původní výzbroj měly představovat čtyři 127mm kanóny v jednohlavňových věžích, čtyři 76mm kanóny a dva vrhače hlubinných pum Hedgehog. Dodatečně ale byl projekt změněn tak, aby využil nejnovějších raketových technologií.
Po dokončení tedy lodi nesly pouze jeden 127mm kanón ve věži na přídi, druhou věž nahradilo osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC a obě zadní věže nahradilo dvojité vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Terrier se zásobou 40 střel. Výzbroj doplňovaly dva 76mm kanóny a dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety.[1]
Během služby docházelo k modifikacím výzbroje — na konci 70. let byly střely Terrier nahrazeny střelami Standard ER a navíc byly všechny lodi vybaveny dvěma čtyřnásobnými kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon.[3]
Pohonný systém tvořily dvě turbíny a čtyři kotle. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů.
Operační služba
.jpg.webp)
Všech deset lodí bylo do služby zařazeno v letech 1959–1961. Nasazeny byly například v průběhu války ve Vietnamu.
Na konci 80. let byla zvažována možnost rozsáhlejší modernizace celé třídy v rámci programu New Threat Upgrade (NTU). Po skončení studené války však byla dána přednost stavbě zcela nových lodí třídy Arleigh Burke. Všech deset lodí bylo vyřazeno v průběhu let 1989–1993. Jako poslední byl 15. června 1993 vyřazen torpédoborec USS Mahan.[2]
Odkazy
Reference
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 59. (česky)[Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
- DLG 6 / DDG-37 Farragut / DLG 9 Coontz [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-05-09 [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 56.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Farragut na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil třídy Farragut na serveru Globalsecurity.org