Třída Charles F. Adams
Třída Charles F. Adams byly raketové torpédoborce námořnictva Spojených států amerických. Sloužily především jako protiletadlová ochrana svazů letadlových lodí. V letech 1958–1964 bylo postaveno celkem 23 jednotek této třídy, přičemž další tři modifikované jednotky postavilo Německo jako třídu Lütjens a další tři Austrálie jako třídu Perth.
Třída Charles F. Adams | |
---|---|
USS Tattnall (DDG-19) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | US Navy Řecké námořnictvo |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 23 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Farragut |
Nástupce | třída Spruance |
Technické údaje | |
Výtlak | 3277 t (standardní) 4526 t (plný) |
Délka | 133 m |
Šířka | 14 m |
Ponor | 4,6 m |
Pohon | 2× turbína, 4× kotel |
Rychlost | 33 uzlů |
Posádka | 350 |
Výzbroj | 2× 127 mm (2×1) 1—2× Tartar (1×2) 8× ASROC (1×8) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
Torpédoborce třídy Charles F. Adams byly ze služby vyřazovány od konce 80. let. V roce 1992 bylo ve stavu námořnictva posledních sedm kusů a úplně poslední byl vyřazen v roce následujícím.[1] Nahradily je torpédoborce třídy Arleigh Burke. Čtyři jednotky v roce 1992 odkoupilo Řecko, ovšem Řecké námořnictvo je již také vyřadilo.
Stavba
Celkem bylo postaveno 23 torpédoborců této třídy. Na stavbě se podílely loděnice New York Shipbuilding Corp. v Camdenu v New Jersey (6 ks), Bath Iron Works v Bathu v Maine (4 ks), Defoe Shipbuilding Company v Bay City v Michiganu (4 ks), Todd Shipyards v Seattlu ve státě Washington (4 ks), Puget Sound Shipbuilding & Dry Dock Co., Puget Sound Bridge and Dredging Company v Seattlu (3 ks) a Avondale Shipyard poblíž Bridge City ve státě Louisiana (2 ks).
Jednotky třídy Charles F. Adams:[2]
Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
Charles F. Adams (DDG-2) | 8. září 1959 | 10. září 1960 | Vyřazen 1990. |
John King (DDG-3) | 30. ledna 1960 | 4. února 1961 | Vyřazen 1990. |
Lawrence (DDG-4) | 27. února 1960 | 6. ledna 1962 | Vyřazen 1990. |
Claude V. Ricketts (DDG-5) | 16. dubna 1960 | 5. května 1962 | Vyřazen 1990. |
Barney (DDG-6) | 10. prosince 1960 | 11. srpna 1962 | Vyřazen 1990. |
Henry B. Wilson (DDG-7) | 22. dubna 1959 | 17. prosince 1960 | Vyřazen 1989. |
Lynde McCormick (DDG-8) | 5. září 1960 | 3. června 1961 | Vyřazen 1990. |
Towers (DDG-9) | 23. dubna 1959 | 24. června 1961 | Vyřazen 1990. |
Sampson (DDG-10) | 9. září 1960 | 24. června 1961 | Vyřazen 1991. |
Sellers (DDG-11) | 9. září 1960 | 28. října 1961 | Vyřazen 1989. |
Robison (DDG-12) | 27. dubna 1960 | 9. prosince 1961 | Vyřazen 1991. |
Hoel (DDG-13) | 4. srpna 1960 | 16. června 1962 | Vyřazen 1990. |
Buchanan (DDG-14) | 11. května 1960 | 7. února 1962 | Vyřazen 1991. |
Berkeley (DDG-15) | 29. července 1961 | 15. prosince 1962 | Vyřazen 1992, prodán Řecku jako Themsitocles (D221), vyřazen 2004. |
Joseph Strauss (DDG-16) | 9. prosince 1961 | 20. dubna 1963 | Vyřazen 1990, prodán Řecku jako Formion (D220), vyřazen 2004. |
Conyngham (DDG-17) | 19. května 1962 | 13. července 1963 | Vyřazen 1990. |
Semmes (DDG-18) | 20. května 1961 | 10. prosince 1962 | Vyřazen 1991, prodán Řecku jako Kimon (D218), vyřazen 2006. |
Tattnall (DDG-19) | 16. srpna 1961 | 13. dubna 1962 | Vyřazen 1991. |
Goldsborough (DDG-20) | 15. prosince 1961 | 9. listopadu 1963 | Vyřazen 1993. |
Cochrane (DDG-21) | 18. července 1963 | 24. března 1964 | Vyřazen 1990. |
Benjamin Stoddert (DDG-22) | 8. ledna 1963 | 12. září 1964 | Vyřazen 1991. |
Richard E. Byrd (DDG-23) | 6. února 1962 | 7. března 1964 | Vyřazen 1990. |
Waddell (DDG-24) | 26. února 1963 | 28. srpna 1964 | Vyřazen 1992, prodán Řecku jako Nearchos (D219), vyřazen 2006. |
Konstrukce
Konstrukce lodí navazovala na třídu Forrest Sherman, od počátku ale již počítala s využitím reaktivních zbraní.[1] Lodě nesly dva 127mm kanóny v jednohlavňových věžích – jednu na přídi a jednu na zádi. Mezi komíny bylo osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC. Na zádi před dělovou věží bylo umístěno jednoduché (Mk.13) či dvojité (Mk.11) vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Tartar se zásobou 42 střel (od konce 70. let byly používány střely Standard MR). Lodě také nesly dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety. Některé jednotky byly po modernizaci schopny používat protilodní střely Boeing Harpoon.
Pohonný systém třídy Charles F. Adams tvořily dvě turbíny General Electric a čtyři kotle. Nejvyšší rychlost dosahuje 33 uzlů. Byly to poslední americké torpédoborce s tímto typem pohonu a následující třídy již využívají plynové turbíny.[1]
Operační nasazení
Třída Charles F. Adams byla nasazena v řadě operací, například v době Kubánské krize a ve válce ve Vietnamu.
Odkazy
Reference
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 62. (česky)
- Class Charles F. Adams Guided Missile Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-12. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Charles F. Adams na Wikimedia Commons
- (anglicky) Profil třídy Charles F. Adams na serveru Globalsecurity.org
- (anglicky) Veteránská asociace posádek lodí třídy Charles F. Adams