Třída Charles F. Adams

Třída Charles F. Adams byly raketové torpédoborce námořnictva Spojených států amerických. Sloužily především jako protiletadlová ochrana svazů letadlových lodí. V letech 1958–1964 bylo postaveno celkem 23 jednotek této třídy, přičemž další tři modifikované jednotky postavilo Německo jako třídu Lütjens a další tři Austrálie jako třídu Perth.

Třída Charles F. Adams
USS Tattnall (DDG-19)
Obecné informace
Uživatelé US Navy
Řecké námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě23
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Farragut
Nástupcetřída Spruance
Technické údaje
Výtlak3277 t (standardní)
4526 t (plný)
Délka133 m
Šířka14 m
Ponor4,6 m
Pohon2× turbína, 4× kotel
Rychlost33 uzlů
Posádka350
Výzbroj2× 127 mm (2×1)
1—2× Tartar (1×2)
ASROC (1×8)
6× 324mm torpédomet (2×3)

Torpédoborce třídy Charles F. Adams byly ze služby vyřazovány od konce 80. let. V roce 1992 bylo ve stavu námořnictva posledních sedm kusů a úplně poslední byl vyřazen v roce následujícím.[1] Nahradily je torpédoborce třídy Arleigh Burke. Čtyři jednotky v roce 1992 odkoupilo Řecko, ovšem Řecké námořnictvo je již také vyřadilo.

Stavba

Celkem bylo postaveno 23 torpédoborců této třídy. Na stavbě se podílely loděnice New York Shipbuilding Corp. v Camdenu v New Jersey (6 ks), Bath Iron Works v Bathu v Maine (4 ks), Defoe Shipbuilding Company v Bay City v Michiganu (4 ks), Todd Shipyards v Seattlu ve státě Washington (4 ks), Puget Sound Shipbuilding & Dry Dock Co., Puget Sound Bridge and Dredging Company v Seattlu (3 ks) a Avondale Shipyard poblíž Bridge City ve státě Louisiana (2 ks).

Jednotky třídy Charles F. Adams:[2]

JménoSpuštěnaVstup do službyStatus
Charles F. Adams (DDG-2)8. září 195910. září 1960Vyřazen 1990.
John King (DDG-3)30. ledna 19604. února 1961Vyřazen 1990.
Lawrence (DDG-4)27. února 19606. ledna 1962Vyřazen 1990.
Claude V. Ricketts (DDG-5)16. dubna 19605. května 1962Vyřazen 1990.
Barney (DDG-6)10. prosince 196011. srpna 1962Vyřazen 1990.
Henry B. Wilson (DDG-7)22. dubna 195917. prosince 1960Vyřazen 1989.
Lynde McCormick (DDG-8)5. září 19603. června 1961Vyřazen 1990.
Towers (DDG-9)23. dubna 195924. června 1961Vyřazen 1990.
Sampson (DDG-10)9. září 196024. června 1961Vyřazen 1991.
Sellers (DDG-11)9. září 196028. října 1961Vyřazen 1989.
Robison (DDG-12)27. dubna 19609. prosince 1961Vyřazen 1991.
Hoel (DDG-13)4. srpna 196016. června 1962Vyřazen 1990.
Buchanan (DDG-14)11. května 19607. února 1962Vyřazen 1991.
Berkeley (DDG-15)29. července 196115. prosince 1962Vyřazen 1992, prodán Řecku jako Themsitocles (D221), vyřazen 2004.
Joseph Strauss (DDG-16)9. prosince 196120. dubna 1963Vyřazen 1990, prodán Řecku jako Formion (D220), vyřazen 2004.
Conyngham (DDG-17)19. května 196213. července 1963Vyřazen 1990.
Semmes (DDG-18)20. května 196110. prosince 1962Vyřazen 1991, prodán Řecku jako Kimon (D218), vyřazen 2006.
Tattnall (DDG-19)16. srpna 196113. dubna 1962Vyřazen 1991.
Goldsborough (DDG-20)15. prosince 19619. listopadu 1963Vyřazen 1993.
Cochrane (DDG-21)18. července 196324. března 1964Vyřazen 1990.
Benjamin Stoddert (DDG-22)8. ledna 196312. září 1964Vyřazen 1991.
Richard E. Byrd (DDG-23)6. února 19627. března 1964Vyřazen 1990.
Waddell (DDG-24)26. února 196328. srpna 1964Vyřazen 1992, prodán Řecku jako Nearchos (D219), vyřazen 2006.

Konstrukce

Dvojice protilodních střel Harpoon na odpalovacím zařízení Mk 11 torpédoborce USS Lawrence
Protilodní střela Harpoon na odpalovacím zařízení Mk 13 torpédoborce USS Goldsborough

Konstrukce lodí navazovala na třídu Forrest Sherman, od počátku ale již počítala s využitím reaktivních zbraní.[1] Lodě nesly dva 127mm kanóny v jednohlavňových věžích – jednu na přídi a jednu na zádi. Mezi komíny bylo osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC. Na zádi před dělovou věží bylo umístěno jednoduché (Mk.13) či dvojité (Mk.11) vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Tartar se zásobou 42 střel (od konce 70. let byly používány střely Standard MR). Lodě také nesly dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety. Některé jednotky byly po modernizaci schopny používat protilodní střely Boeing Harpoon.

Pohonný systém třídy Charles F. Adams tvořily dvě turbíny General Electric a čtyři kotle. Nejvyšší rychlost dosahuje 33 uzlů. Byly to poslední americké torpédoborce s tímto typem pohonu a následující třídy již využívají plynové turbíny.[1]

Operační nasazení

Třída Charles F. Adams byla nasazena v řadě operací, například v době Kubánské krize a ve válce ve Vietnamu.

Odkazy

Reference

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 62. (česky)
  2. Class Charles F. Adams Guided Missile Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-12. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.