Třída Constellation

Svou poslední fregatu třídy Oliver Hazard Perry námořnictvo vyřadilo roku 2015. Společně s minolovkami tříd Osprey a Avenger je měly nahradit dvě třídy pobřežních bojových lodí Littoral Combat Ship (LCS). Program LCS však sužují četné problémy a je tvrdě kritizován (mimo jiné kvůli slabé výzbroji a malé odolnosti). Výsledkem bylo nejen snížení počtu objednaných plavidel LCS z 52 na 32, ale také plán na vrácení kategorie fregat mezi válečné lodě amerického námořnictva. V roce 2017 americké námořnictvo prostřednictvím žádosti o informaci (RFI, Request For Information) vyzvalo světové loděnice k zaslání nabídek nových fregat označených jako FFG(X). Poptávána byla provozem ověřená plavidla, což mělo přinést úsporu nákladů. Postaveno může být přibližně 20 fregat FFG(X).[3]

V roce 2018 byla vybrána pětice uchazečů, kteří získali prostředky na další koncepční práce. Byla to loděnice Austal USA s upravenou LCS třídy Independence, Lockheed Martin s upravenou LCS třídy Freedom, Huntington Ingalls Industries s upraveným kutrem pobřežní stráže třídy Legend, General Dynamics Bath Iron Works s upravenou fregatou španělské třídy Álvaro de Bazán a Fincantieri Marine Group s evropskou fregatou třídy FREMM.[4] V dubnu 2020 byla vítězem soutěže vyhlášena italská loděnice Fincantieri s upravenou verzí evropských fregat třídy FREMM. Loděnice získala téměř 800 milionů dolarů na vývoj a stavbu prototypové fregaty ve své americké loděnici Fincantieri Marinette Marine (FMM) v Marinette ve státě Wisconsin. Součástí kontraktu je též opce na dalších devět sériových jednotek. V případě jejího uplatnění se hodnota kontraktu zvýší až na 5,5 miliardy dolarů.[1]

Jednotky třídy Constellation:

Fregaty budou vybaveny protivzdušným systémem Aegis ve verzi Baseline 10 s radary SPY-6(V)3 typu AESA. Se systémem Aegis spolupracuje rovněž protiponorkový bojový systém SQQ-89(V)16. Další vybavení tvoří mimo jiné systém elektronického boje SLQ-32(V)6 CM Block II, vrhače klamných cílů Mk.53 Mod.9 Nulka, aktivní torpédové rušiče SLQ-25 Nixie a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru. Hlavňovou výzbroj představuje 57mm kanón Mk.110 (lokální verze typu Bofors 57 Mk.3) ve věži na přídi a několik kulometů. Za dělovou věží se nachází 32násobné vertikální odpalovací zařízení MK 41 pro protiletadlové řízené střely SM-2MR Block IIIC, nebo ESSM Block II. Zatímco první jsou do buněk systému Mk.41 ukládány po jedné, střely ESSM se tam vejdou čtyři. Neseny mohou být jejich různé kombinace. Údernou výzbroj představuje šestnáct protilodních střel Naval Strike Missile. Na palubě se nachází dva sedmimetrové rychlé čluny RHIB. Na střeše hangáru je umístěn jeden raketový systém blízké obrany RAM Block II. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro uložení jednoho protiponorkového vrtulníku MH-60R Romeo a jednoho bezpilotního vrtulníku MQ-8C Fire Scout. Pohonný systém je koncepce CODLAG. Využívá plynové turbíny General Electric LM2500+G4.[5] Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosáhne 26 uzlů.[2]