Třída Álvaro de Bazán
Třída Álvaro de Bazán (též třída F100) je třída univerzálních fregat španělského námořnictva, vybavených americkým zbraňovým systémem Aegis a multifunkčním radarem SPY-1D. Jsou to první evropská plavidla a zároveň první plavidla o velikosti fregat vybavená systémem Aegis. Slouží jako velitelská plavidla a prostředky boje proti letadlům, lodím i ponorkám. Původně bylo objednáno šest fregat této třídy, později byla stavba šesté jednotky zrušena. Na základě třídy Álvaro de Bazán byly dále vyvinuty norské fregaty třídy Fridtjof Nansen a ve stavbě jsou australské torpédoborce třídy Hobart.
Třída Álvaro de Bazán / F100 | |
---|---|
Álvaro de Bazán (F101) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Španělské námořnictvo |
Typ | fregata |
Lodě | 5 |
Osud | aktivní (2014) |
Předchůdce | třída Santa María |
Nástupce | třída F110 |
Technické údaje | |
Výtlak | 4555 t (standardní) 5800 t (plný) |
Délka | 133,2 m (na vodorysce) 146,7 m (max.) |
Šířka | 17,5 m (na vodorysce) 18,6 m (max.) |
Ponor | 4,5 m |
Pohon | CODOG 2× plynová turbína General Electric LM2500 2× diesel |
Rychlost | 29 uzlů |
Posádka | 250 |
Výzbroj | 1× 127mm kanón 32× Standard SM-2MR Block IIIA 64× RIM-162 ESSM 8× Boeing Harpoon (2×4) 2× 20mm kanón 4× 324mm protiponorkový torpédomet (2×2) |
Letadla | 1× Sikorsky SH-60B LAMPS III Seahawk |
Radar | Lockheed Martin AN/SPY-1D |
Sonar | Raytheon DE1160LF |
Pozadí vzniku
Španělsko se roku 1983 připojilo k projektu evropské fregaty typu NFR-90, kterou mělo sdílem osm států NATO. Projekt ale byl roku 1989 zrušen pro rozdílnost požadavků jednotlivých zemí. Vývoj samotných fregat F-100 posléze proběhl jako součást společného projektu TFC (Trilateral Frigate Cooperation) nastartovaného roku 1994 ve spolupráci s Německem a Španělskem. Projekt se lišil tím, že zahrnoval pouze konstrukci samotné lodě, ale ne jejím vybavením a stavbou.[4] Na jeho základě Německo postavilo vlastní příbuznou třídu Sachsen a Nizozemsko svou třídu De Zeven Provinciën.
Všechny lodě staví španělská společnost Navantia (nejprve E.N. Bazan, později též Izar) v loděnici ve Ferrolu. Stavba první čtyřkusové série, zahrnující fregaty Álvaro de Bazán, Almirante Juan de Borbón, Blas de Lezo a Méndez Núnez byla objednána v roce 1997. Do služby byly zařazeny v letech 2002–2006. V roce 2006 vláda schválila stavbu páté jednotky, pojmenované Cristóbal Colón. Stavba fregaty Juan de Austria byla později zrušena.
Jednotky
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Álvaro de Bazán | 14. června 1999 | 27. října 2000 | 19. září 2002 | aktivní |
Almirante Juan de Borbón | 27. října 2000 | 28. února 2002 | 3. prosince 2003 | aktivní |
Blas de Lezo | 4. března 2002 | 16. května 2003 | prosinec 2004 | aktivní |
Méndez Núñez | 16. května 2003 | listopad 2004 | březen 2006 | aktivní |
Cristóbal Colón | únor 2009 | listopad 2010 | 23. října 2013 | aktivní |
Juan de Austria (F106) | – | – | – | stavba zrušena |
Konstrukce
V designu a konstrukci fregat byly uplatněny prvky technologií stealth. Multifunkční radar SPY-1D systému Aegis je umístěn na vrcholu vysoké pyramidové nástavby, což lodi dává charakteristickou siluetu. Systém Aegis přitom dokáže najednou sledovat stovky cílů a zároveň zajišťovat řízení palby.[4] Hladinový naváděcí radar je typu AN/SPS-67, navigační radary typu AN/SPS-73. Trupový sonar je typu Raytheon DE1160 LF.[6] K vlastní obraně slouží čtyři vrhače klamných cílů Mk 36 SRBOC a systém protizbraní vybavený akustickými torpédy AN/SLQ-25A Nixie.[4]
V příďové dělové věži se nachází jeden 127mm kanón United Defence Mk 45. Hlavňové zbraně menších ráží zastupuje jeden 20mm obranný systém Meroka a dva 20mm kanóny Oerlikon. Mezi dělovou věží a můstkem se dále nachází 48násobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41, ve kterém je standardně uloženo 32 protiletadlových řízených střel Standard SM-2MR Block IIIA s dosahem 70 km a 64 protiletadlových řízených střel RIM-162 ESSM s dosahem 50 km (ty jsou ve čtyřnásobných kontejnerech). Údernou protilodní výzbroj představují dva čtyřnásobné kontejnery protilodních řízených střel Boeing Harpoon s dosahem 120 km. Protiponorkovou výzbrojí jsou dva pevné dvouhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Mk 48. Na zádi fregat se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník Sikorsky SH-60B LAMPS III Seahawk.
Pohonný systém je koncepce CODOG. Lodě mají dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely Bazán Bravo-12. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 29 uzlů.[6]
Reference
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 102.
- Fragatas Clase 'Álvaro de Bazán' (F-100) [online]. Armada espaňola [cit. 2012-01-23]. [www.armada.mde.es/ArmadaPortal/page/Portal/ArmadaEspannola/buques_superficie/04_Fragatas-F100-F80--01_fragatas-clase-alvaro-de-baza-f-100 Dostupné online]. (španělsky)
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Álvaro de Bazán na Wikimedia Commons