Třída Daring (typ 45)

Třída Daring (známa i jako typ 45) je třída raketových torpédoborců Royal Navy určených pro protivzdušnou obranu floty i pozemních sil vůči letounům i řízeným střelám. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy (původně byla plánována objednávka 12 kusů).[1] Do služby byly přijaty v letech 2009–2013. Jsou to největší a nejsilnější postavené britské torpédoborce. Ve službě nahrazují torpédoborce typu 42.

Třída Daring / Typ 45
HMS Daring (D32)
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Typtorpédoborec
Lodě6
Zahájení stavby2003–2007
Spuštění na vodu2006–2010
Uvedení do služby2009–2013
Osudaktivní (2021)
Předchůdcetřída Sheffield
Technické údaje
Výtlak8 500 t (plný)
Délka152,4 m
Šířka21,2 m
PohonIEP:
2× plynové turbíny Rolls Royce WR21
2× dieselgenerátor Wärtsilä 12V200
2× asynchronní motory Alstom (každý 20 MW)
Rychlost27+ uzlů
Dosah7 000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka190
Výzbroj16× Aster 15
32× Aster 30
1× 114 mm kanón
2× 30mm kanón
Letadla1× AgustaWestland AW101
RadarBAE/Thales S1850 D
SonarMFS 7000
OstatníSea Viper

Od roku 2022 začnou koncepční práce na následovníku typu 45, kterým se mají stát torpédoborce typu 83.[2]

Stavba

Dodavatelem lodí jsou společnosti BAE Systems a VT Group, které pro tento účel vytvořily společný podnik BVT Surface Fleet. Jako první v březnu 2003 začala stavba torpédoborce Daring, který jako první loď své třídy 23. července 2009 vstoupil do služby. V roce 2010 následoval Dauntless, v roce 2011 Diamond[3] a v roce 2012 Dragon[4]. Roku 2013 byly zařazeny poslední dvě jednotky Defender a Duncan.[5]

Jednotky třídy Daring:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
HMS Daring (D32)březen 20031. února 200623. července 2009aktivní[1]
HMS Dauntless (D33)srpen 200423. ledna 20073. června 2010aktivní[1]
HMS Diamond (D34)únor 2005listopad 20076. června 2011aktivní[3]
HMS Dragon (D35)prosinec 2005listopad 200820. dubna 2012aktivní[4]
HMS Defender (D36)červenec 2006říjen 200921. března 2013aktivní
HMS Duncan (D37)26. ledna 200711. října 201026. září 2013aktivní

Konstrukce
HMS Diamond
HMS Daring

Konstrukce třídy Daring je ovlivněna britskou účastí na britsko/italsko/francouzském projektu Horizon – společném vývoji fregat nové generace, z něhož Velká Británie roku 1999 vystoupila. Má však například pro tento projekt vyvinutý protiletadlový systém PAAMS (Principal Anti Air Missile System, britské označení Sea Viper) využívající radar SAMPSON a šest osminásobných vertikálních vypouštěcích zařízení Sylver A50 pro střely Aster 15 a Aster 30. Systém PAAMS by měl být účinný i proti protilodním střelám.[1]

Lodě dále nesou jeden 114mm kanón (4.5" Mark 8 Mod 1) a dva 30mm kanóny Oerlikon. Všechny lodě třídy Daring jsou schopné nést protizemní střely či obranné systémy typu Phalanx CIWS, v současnosti však tyto nejsou instalovány.

Jsou rovněž vybaveny hangárem pro jeden protiponorkový vrtulník typu Westland Lynx (v současnosti provozovaný) či AgustaWestland AW101. Vrtulníky mohou nést protilodní střely Sea Skua, protiponorková torpéda Stingray, hlubinné pumy a kulomety. Všechny lodě jsou schopny nést 60 námořních pěšáků.

Trup lodí využívá prvky technologie stealth. Pohon typu IEP tvoří dvě plynové turbíny Rolls Royce WR21 a dieselgenerátory Wärtsilä 12V200, které vyrábí elektrickou energii pro palubní síť a napájí dva indukční motory Alstom (dříve Alstom Power & Conversion a GE Power Conversion). Rychlost je až 27 uzlů a dosah 7000 námořních mil při 18 uzlech.[6]

Modifikace

Plánována je modernizace systému Sea Viper spojená s integrací protiletadlových řízených střel MBDA CAMM. Instalováno bude 24 vertikálních vypouštěcích sil, což navýší celkový počet střel o polovinu a zároveň umožní využití zbývajících vertikálních sil Sylver pro výkonnější střely Aster 30.[7]

Operační služba

Dauntless byl v nasazen k podpoře operací proti Islámskému státu. V Perském zálivu se připojil k doprovodu letadlové lodě USS Carl Vinson

Třídu Daring dlouhodobě sužují problémy s nedostatečným chlazením turbín, které způsobily několik havárií pohonného systému a ztěžují její nasazení v oblastech s horkým klimatem. Ministerstvo obrany v  lednu 2016 potvrdilo, že odstranění tohoto problému si vyžádá nákladnou úpravu pohonu plavidel.[8]

Odkazy

Reference
  1. Type 45 Daring Class Anti-Air Warfare Destroyers, United Kingdom [online]. Naval-technology.com [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
  2. New British Type 83 Destroyer to enter concept phase next year [online]. Ukdefencejournal.org.uk [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HMS Diamond to join fleet [online]. Portsmouth.co.uk [cit. 2012-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-31. (anglicky)
  4. HMS Dragon to join front-line Fleet on 20 April [online]. Naval-technology.com, rev. 2012-04-13 [cit. 2012-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  5. UK Navy commissions final Type 45 destroyer HMS Duncan [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-09-27 [cit. 2013-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Type 45 Destroyers [online]. Royal Navy [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
  7. MBDA Awarded Contract To Supply CAMM Missiles To Royal Navy’s Type 45 Destroyers [online]. Navalnews.com [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Royal Navy destroyer towed back to port after engine breakdown [online]. Navaltoday.com [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • HAMPSHIRE, Edward. British Guided Missile Destroyers. County-class, Type 82, Type 42 and Type 45. Oxford: Osprey Publishing, 2016. 48 s. ISBN 978-1-4728-1116-5. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.