Třída Charlemagne

Třída Charlemagne
	Saint Louis
Obecné informace
Uživatelé	Francouzské námořnictvo
Typ	predreadnought
Lodě	3
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Bouvet
Nástupce	Iéna
Technické údaje
Výtlak	11 100 t[1]
Délka	114 m (mezi svislicemi)
Šířka	20,24 m
Ponor	8,38 m
Pohon	20 kotlů, 3 parní stroje; 15 000 hp
Palivo	uhlí
Rychlost	18 uzlů
Dosah	4200 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	694
Výzbroj	4× 305mm kanón (2×2); 10× 139mm kanón (10×1); 8× 100mm kanón (8×1); 20× 47mm kanón (20×1); 4× 37mm kanón (4×1); 4× 457mm torpédomet
Pancíř	až 400mm boky; 380mm věže; 80mm kasematy; 330mm velitelská věž; až 90mm paluba

Třída Charlemagne byla třída predreadnoughtů francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1899–1920. Účastnily se první světové války. Ve válce byla jedna potopena. Byly to první francouzské bitevní lodě mající hlavní výzbroj ve dvoudělových věžích.[1]

Stavba

Tři jednotky této třídy postavily v letech 1894–1900 francouzské loděnice Arsenal de Brest v Brestu a Arsenal de Lorient v Lorientu.[1]

Jednotky třídy Charlemagne:[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
Charlemagne	Arsenal de Brest	14. července 1894	17. října 1895	prosinec 1899	Vyřazena 1920.
Saint Louis	Arsenal de Lorient	březen 1895	9. září 1896	září 1900	Od roku 1919 cviční loď, od roku 1920 hulk. Sešrotována 1933.
Gaulois	Arsenal de Brest	leden 1896	8. října 1896	prosinec 1899	Dne 18. března 1915 vážně poškozena osmanskou dělostřelbou u Gallipoli a musela se zachránit najetím na mělčinu. Dne 27. prosince 1916 v Egejském moři (80 mil od ostrova Milos) potopena torpédem německé ponorky SM UB 47.

Konstrukce

Základní uspořádání třídy

Potápějící se Gaulois

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny umístěné ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi. Sekundární výzbroj představovalo deset 139mm kanónů, z nich bylo osm v kasematách a dva v postavených krytých štíty. Lehkou výzbroj představovalo osm 100mm kanónů, dvacet 47mm kanónů a čtyři 37mm kanóny. Výzbroj doplňovaly čtyři 457mm torpédomety. Část lehké výzbroje byla umístěna na bojových stěžních. Pohonný systém tvořilo 20 kotlů Belleville a tři parní stroje o výkonu 15 000 hp, které poháněly tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1] Dosah byl 4200 námořních mil při 10 uzlech.[2]

Odkazy

Reference

GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 295. (anglicky)
CHARLEMAGNE battleships (1897 - 1900) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Charlemagne na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 295. (anglicky)

[navyp-2] CHARLEMAGNE battleships (1897 - 1900) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky)