Třída Charlemagne

Třída Charlemagne byla třída predreadnoughtů francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1899–1920. Účastnily se první světové války. Ve válce byla jedna potopena. Byly to první francouzské bitevní lodě mající hlavní výzbroj ve dvoudělových věžích.[1]

Třída Charlemagne
Saint Louis
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Typpredreadnought
Lodě3
Osudvyřazeny
PředchůdceBouvet
NástupceIéna
Technické údaje
Výtlak11 100 t[1]
Délka114 m (mezi svislicemi)
Šířka20,24 m
Ponor8,38 m
Pohon20 kotlů, 3 parní stroje
15 000 hp
Palivouhlí
Rychlost18 uzlů
Dosah4200 nám. mil při 10 uzlech
Posádka694
Výzbroj4× 305mm kanón (2×2)
10× 139mm kanón (10×1)
8× 100mm kanón (8×1)
20× 47mm kanón (20×1)
4× 37mm kanón (4×1)
4× 457mm torpédomet
Pancířaž 400mm boky
380mm věže
80mm kasematy
330mm velitelská věž
až 90mm paluba

Stavba

Tři jednotky této třídy postavily v letech 1894–1900 francouzské loděnice Arsenal de Brest v Brestu a Arsenal de Lorient v Lorientu.[1]

Jednotky třídy Charlemagne:[1]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
CharlemagneArsenal de Brest14. července 189417. října 1895prosinec 1899Vyřazena 1920.
Saint LouisArsenal de Lorientbřezen 18959. září 1896září 1900Od roku 1919 cviční loď, od roku 1920 hulk. Sešrotována 1933.
GauloisArsenal de Brestleden 18968. října 1896prosinec 1899Dne 18. března 1915 vážně poškozena osmanskou dělostřelbou u Gallipoli a musela se zachránit najetím na mělčinu. Dne 27. prosince 1916 v Egejském moři (80 mil od ostrova Milos) potopena torpédem německé ponorky SM UB 47.

Konstrukce

Základní uspořádání třídy
Potápějící se Gaulois

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny umístěné ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi. Sekundární výzbroj představovalo deset 139mm kanónů, z nich bylo osm v kasematách a dva v postavených krytých štíty. Lehkou výzbroj představovalo osm 100mm kanónů, dvacet 47mm kanónů a čtyři 37mm kanóny. Výzbroj doplňovaly čtyři 457mm torpédomety. Část lehké výzbroje byla umístěna na bojových stěžních. Pohonný systém tvořilo 20 kotlů Belleville a tři parní stroje o výkonu 15 000 hp, které poháněly tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1] Dosah byl 4200 námořních mil při 10 uzlech.[2]

Odkazy

Reference

  1. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 295. (anglicky)
  2. CHARLEMAGNE battleships (1897 - 1900) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.