Třída Benham

USS Rowan

Stavba této třídy byla schválena ve finančním roce 1936.[1] Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy. Na jejich stavbě se podílelo celkem šest loděnic Federal Shipbuilding, Boston Navy Yard, Philadelphia Naval Shipyard, Norfolk Naval Shipyard, Charleston Navy Yard a Puget Sound Naval Shipyard.[1]

USS Rhind v roce 1945 v Atlantiku

Torpédoborce navrhla společnost Gibbs & Cox. Základní výzbroj tvořily čtyři 127mm kanóny, z nichž přední dvojice byla umístěna v krytých dělových věžích a  zadní pár stál v nekrytých postaveních. Torpédovou výzbroj představovalo celkem 16 hlavní ráže 533 mm – loď nesla čtyři čtyřhlavňové torpédomety. Naopak protiletadlovou výzbroj zpočátku tvořily pouze čtyři 12,7mm kulomety.

Během války se výzbroj jednotlivých plavidel měnila, zejména s ohledem na jejich eskortní úkoly. Torpédomety byly postupně demontovány a nahrazovány rychlopalnými protiletadlovými kanóny – na konci války tak nesly až osm 20mm a osm 40mm kanónů. Zvyšoval se přitom rovněž počet vrhačů hlubinných pum.[2]

Pohonný systém tvořily tři kotle Babcock and Wilcox a dvě turbíny Westinghouse. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 38,5 uzlu.

Všechny torpédoborce se zapojily do druhé světové války (jak na evropském válčišti, tak v oblasti Pacifiku), přičemž už před samotným zapojením USA se podílely na doprovodu konvojů (tzv. Neutrality Patrol). V dubnu 1942 Benham, Ellet, Dunlap a Fanning doprovázely letadlovou loď USS Hornet plující podniknout Doolittlův nálet na Japonsko.[1]

Zatímco Benham byl potopen v roce 1942 v námořní bitvě u Guadalcanalu, Rowan byl potopen v roce 1943 ve Středomoří německými motorovými torpédovými čluny.[1][3]

Nedlouho po skončení války byly zbylé torpédoborce vyřazeny ze služby. Sterett, Ellet a Lang byly v letech 1946–1948 prodány k sešrotování. Mayrant, Trippe, Rhind, Stack a Wilson byly v roce 1946 použity jako cvičné cíle při jaderných testech Able a Baker, realizovaných na atolu Bikini. Oba výbuchy přečkaly, poté na nich byly zkoumány účinky radiace, až je roku 1948 poblíž Kwajaleinu potopily konvenční municí jako cvičné cíle.[3]