Třída Barentshav
Třída Barentshav je třída oceánských hlídkových lodí norské pobřežní stráže. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Mezi jejich hlavní úkoly patří ochrana výlučné ekonomické zóny země, kontrola rybolovu a pátrací a záchranné mise.[1]
| Třída Barentshav | |
|---|---|
 KV Barentshav (W340) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Norská pobřežní stráž |
| Typ | oceánská hlídková loď |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2015) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 4000 t (plný) |
| Délka | 93,2 m |
| Šířka | 16,6 m |
| Ponor | 2,8 m |
| Pohon | hybridní |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Posádka | 16 + 24[1] |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 2× 12,7mm kulomet (2×1) |
| Letadla | 1× vrtulník |
Stavba
V průběhu roku 2006 byla objednána stavba tří hlídkových lodí, jejichž konstrukce vychází z projektu VS 794 CGV společnosti Vik-Sandvik.[1] Trupy plavidel postavila rumunská loděnice Severnav, přičemž dokončeny byly loděnicí Myklebust Verft. Do služby byly přijaty v letech 2009–2010.[2] Na základě dlouhodobého kontraktu je pro pobřežní stráž provozuje společnost Remøy Management.[1]
Jednotky třídy Barentshav:[1]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Barentshav (W340) | srpen 2009 | aktivní | |
| Bergen (W341) | duben 2010 | aktivní | |
| Sortland (W342) | červenec 2010 | aktivní | |
Konstrukce
Kromě 16 členů posádky plavidla mají ubytovací prostory pro dalších 24 osob.[1] Významná je i jejich přepravní kapacita - pojmou 411 m3 paliva, 220 m3 LNG, 363 m3 pitné vody, 24 m3 oleje a 29 m3 mražených zásob. Nadto disponují nákladovým prostorem o objemu 170 m3 a tanky pro 1015 m3 produktů odčerpaných z ropných skvrn. Na palubě jsou rovněž dva záchranné čluny a tři záchranné rafty. Výzbroj tvoří jeden 40mm kanón Bofors a dva 12,7mm kulomety. Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník.[2]
Plavidla pohání hybridní pohonný systém kombinující diesel Bergen B32, generátor na CNG a elektromotor. Plavidlo má jeden lodní šroub se stavitelnými lopatkami. Plavidlo může pohánět konvenční diesel, generátor na plyn a elektromotor, nebo také v případě potřeby oba systémy společně. Nejvyšší rychlost v takovém případě dosahuje 20 uzlů. Manévrovací schopnosti plavidla zlepšují dokormidlovací jednotky v přídi a zádi a dále příďový pod.[1]
Použití hybridního pohonu má důvody ekonomické i ekologické. U třídy Barentshav se díky němu podařilo dosáhnout snížení emisí oxidu uhelnatého o 25%, oxidů dusíku o 90% a snížení spotřeby paliva o 25%.[1]
Odkazy
Reference
- Barentshav Class Offshore Patrol Vessels (OPV), Norway [online]. Homelandsecurity-technology.com [cit. 2015-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Barents Sea-Class [online]. Fosvaret [cit. 2015-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Barentshav na Wikimedia Commons