Třída Alvand

Celkem byly postaveny čtyři fregaty této třídy. Fregaty patří do typové řady Vosper Thornycroft Mk.5. Fregaty Saam a Faramarz postavila loděnice Vosper a fregaty Zaal a Rostam loděnice Vickers.[5] Do služby byly přijaty v letech 1971-1972.[2]

Jednotky třídy Alvand:[3]

Sabalan v roce 1977

Fregaty nesly vyhledávací radar Plessey AWS-1, dva střelecké systémy Contraves Sea Hunter a sonary typů 170 a 174. Výzbroj tvořil jeden 114mm kanón Vickers (první pár Mk.5 o délce 45 ráží a druhý Mk.8 o délce 55 ráží) na přídi, pětinásobný odpalovací kontejner protilodních střel Sea Killer Mk.2 s dosahem 25 km, trojnásobný protiletadlový raketový komplet Sea Cat se zásobou devíti střel, dvojitý 35mm kanón Oerlikon a jeden salvový vrhač hlubinných pum Mk.10 Limbo. Pohonný systém je koncepce CODOG. Tvoří jej dva diesely Paxman Ventura o výkonu 3800 hp pro ekonomický provoz a dvě plynové turbíny Rolls-Royce Olympus TM-3A o výkonu 46 000 hp pro vysoké rychlosti. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 40 uzlů a ekonomická 17,5 uzlu.[3] Dosah je 5000 námořních mil při 15 uzlech.[6]

Modernizace

Sahand se potápí

Roku 1975 dostaly Saam a Zaal 114mm kanón verze Mk.8, který měly zbývající fregaty už od stavby.[3] Vzhledem k omezeným možnostem íránského námořnictva pořizovat nová plavidla jsou fregaty stále udržovány v provozuschopném stavu a modernizovány. V 90. letech byly odstraněny střely Sea Cat. Zastaralé střely Sea Killer roku 2002 nahradily čtyři čínské protilodní střely C-802. Ve stejné době byly odstraněny vrhače Limbo. Výzbroj posílily tři 20mm kanóny GAM-B01, dva 81mm minomety, dva 12,7mm kulomety a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety.[2][5]

Roku 1979, tedy těsně před vypuknutím islámské revoluce, fregaty prošly modernizací ve Velké Británii.[2] Po revoluci byly přejmenovány. Účastnily se íránsko-irácké války. Fregaty Sahand a Sabalan se 18. dubna 1988 střetly s americkým námořnictvem, které po poškození americké fregaty USS Samuel B. Roberts íránskou námořní minou provádělo odvetnou operaci Praying Mantis. Obě se staly cílem pro palubní bombardéry Grumman A-6 Intruder. Zatímco Sahand se po zásazích pumami a třemi střelami Harpoon potopil poblíž ostrova Larak, těžce poškozený Sabalan byl opravován ještě roku 1992.[1][5]