Tännesberg

Tännesberg se nachází ve střední části Hornofalckého lesa. Celý obecní katastr spadá do přírodního parku Oberpfalzer Wald. Nejvyšší nadmořskou výškou je vrchol Schwangbühl (748 m) ve východní lesní oblasti Tännesberger Forst. Na úpatí kopce pramení potok Mühlbach, který protéká kolem Pilchau, Neumühle a Schnegelmühle a pak se vléva do Gleiritsch u Lampenrichtu.

Sousedními obcemi jsou od západu: Trausnitz, Leuchtenberg, Vohenstrauss, Moosbach, Teunz a Gleiritsch.

	Leuchtenberg	Leuchtenberg	Vohenstrauss
	Trausnitz		Moosbach
		Tännesberg
	Gleiritsch	Teunz	Teunz

Obec zahrnuje 15 místních částí:

• Fischerhammer
• Großenschwand
• Kainzmühle
• Karlhof
• Kaufnitz
• Kleinschwand
• Neumühle
• Pilchau

• Sankt Jodok
• Schnegelmühle
• Tännesberg
• Tanzmühle
• Voitsberg
• Weinrieth
• Woppenrieth

Tännesberg byl poprvé písemně zmíněn v roce 1150 v kodexu kláštera Reichenbach. V té době opat Erchinger převedl majetky Weidental a Willhof na Regingera z Tegenisperc do správy. V této souvislosti se v listině objevil jako svědek Otto z Tegeninsperc.

Reginger a Otto byli vazaly mocných Děpoldingerů, markrabat z Nabburgu, kteří byli na konci 11. století pány v Chamu a Nabburgu. V té době existoval v Tännesbergu hrad, který markrabata považovala za svůj majetek (alod) a kde sloužili v něm místní správci.

Po vymření rodu Děpoldingerů v roce 1188 přešel hrad i panství Tännesberg do majetku hrabat ze Sulzbachu, dědicům hrabat z Ortenburgu. V Tännesbergu začali působit noví správci. Pocházeli z rodiny Paulsdorfů, kterou lze identifikovat s Jindřichem z Teininsbergu a v roce 1237 s Friedrichem z Tännesbergu. Nejpozději v roce 1276 se Paulsdorferští začali nazývat po svém novém sídle z Tännesbergu. V roce 1280 se tu zmocnili vlády.

V roce 1400 Paulsdorfští prodali svůj majetek v Tännesbergu Ruprechtovi III. Falckému. Tännesberg se tak stal součástí Wittelsbašských majetků v Horní Falci (přímo podléhal důchodnímu úřadu v Ambergu). Prvním správcem majetku se stal Heinrich Frickenhofer řečený „Denelsperc“.

Při dělení Horní Falce se stal Tännesberg součástí hrabství Neumarkt-Neunburg a nový falckrabě Johann v roce 1412 povýšil obec na městys. V roce 1570 udělil falckrabě Ludvík městu právo na stavbu opevnění a přidal 210 zlatých. V souvislosti s příslušností k reformované linii Wittelsbachů se Tännesberg, který byl dosud katolický musel stát protestantským.

Ve třicetileté válce přešla Horní Falc, a tím i Tännesberg, do vlastnictví bavorských Wittelsbachů a bavorskému kurfiřtovi Maximiliánovi I. Ten v roce 1625 znovu zavedl katolickou víru v Tännesbergu.

Třicetiletá válka přinesla mnoho katastrof. Již v roce 1634 vypukl v Tännesbergu mor. Přežilo pouze pět manželských párů. V roce 1639 vyhořelo 40 domů a hradební zdi se zhroutily kvůli nedostatku prostředků na opravy. O tři roky později do městyse vtrhly jednotky Octavia Piccolominiho, obyvatelé Tännesbergu museli vojáky ubytovávat. Další požár ve stejném roce poškodil radnici a několik domů, stržena musela být po požáru věž kostela.

Na základě administrativních reforem v Bavorsku v roce 1818 vznikla i dnešní tržní obec.

V noci ze dne 4. srpna 1839 město téměř úplně vyhořelo.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tännesberg na Wikimedia Commons