Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (latinsky syndroma canalis carpi) je útlakový syndrom způsobený postižením středního nervu (nervus medianus) v karpálním tunelu. Tlakové poškození může vzniknout např. po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v této oblasti nebo poslední dobou častým chronickým přetížením zápěstí při nevhodné ergonomii práce s počítačem (viz RSI). Jako příčina vzniku jsou uváděny také hormonální změny v organizmu, jako je užívání antikoncepce, těhotenství či menopauza.

fixace postiženého zápěstí

Projevuje se častěji u žen. Mezi příznaky patří oslabená citlivost, mravenčení, pálení, trnutí a bolesti prstů rukou, které často bolí i v klidovém stavu. Postižení uvádějí, že největší bolesti pociťují v noci. Syndrom lze klinicky diagnostikovat např. vyšetřením nervového vedení či metodou EMG.

Při dlouhodobé manuální činnosti se pro úlevu doporučuje činit pravidelné přestávky, jemně si mnout oblast zápěstí, třepat rukama, mýt si ruce studenou vodou či si v pravidelných intervalech přikládat na zápěstí led. Toto tlumí bolest a urychluje hojení zánětu. Z výživového hlediska se doporučuje zvýšení příjmu vitamínu B₆.

Léčba je možná několika způsoby. V počáteční fázi je syndrom přístupný manuální fyzioterapii [1] spojené s nočním zapolohováním zápěstí extenční dlahou a zachováváním denního klidu. Tuto lze doplnit injekcemi kortikoidů. Při plně rozvinutém syndromu je metodou léčby dekomprese karpálního tunelu přetnutím zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny.

Anatomie

Příčný průřez zapěstím v oblasti karpálního tunelu. Nervus medianus je vyznačen žlutě

Pohled zepředu na průběh nervu medianu na ruce

Karpální tunel je průchod, kterým se některé nervy, drobné cévy a šlachy svalů dostávají z předloktí do dlaně. Ohraničen je ze stran vyvýšeninami zápěstních kostí (eminentita carpi ulnaris et radialis), zadní stěna je tvořena zápěstními kůstkami a ze předu je kryt zápěstním poutkem ohýbačů (retinaculum musculorum flexorum).[2] [3]

Spolu s mnoha dalšími strukturami zde prochází i nervus medianus, který v této oblasti může být tlačen okolními strukturami na tuhé stěny tvořené zápěstními kůstkami, což vede k následné symptomatologii syndromu karpálního tunelu.[2]

Při operativním řešení je důležité brát v potaz možnou variabilitu průběhu větví nervu medianu, jejichž přetětí je jednou z nejčastějších komplikací otevřených zákroků.

Reference

LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
HUDÁK, Radovan; KACHLÍK, David. MEMORIX ANATOMIE. 2.. vyd. Praha: Triton, 2013. 605 s. ISBN 978-80-7387-712-5. S. 577.
PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi I. svazek. Banská Bystrica: Vydavatel´stvo Osveta, 2001. 463 s. ISBN 80-8063-046-1. S. 331–332.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Syndrom karpálního tunelu na Wikimedia Commons

(česky) MRZENA, Vladislav. Syndrom karpálního tunelu. Interni Med. 2005, čís. 1. Dostupné online. ISSN 1803-5256.
(česky) SMRČKA, Martin; VYBÍHAL, Václav; NĚMEC, Martin. Syndrom karpálního tunelu. Neurol pro praxi. 2007, roč. 8, čís. 4. Dostupné online. ISSN 1803-280.
(česky) KANTA, Martin; EHLER, Edvard; LAŠTOVIČKA, David, et al. Možnosti chirurgické léčby syndromu karpálního tunelu. Neurol pro praxi. 2006, roč. 7, čís. 3. Dostupné online. ISSN 1803-280.
(anglicky) Carpal Tunnel Syndrome na webu Mayo Clinic
(anglicky) Carpal Tunnel Syndrome in Emergency Medicine na webu Medscape

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)

[:0-2] HUDÁK, Radovan; KACHLÍK, David. MEMORIX ANATOMIE. 2.. vyd. Praha: Triton, 2013. 605 s. ISBN 978-80-7387-712-5. S. 577.

[3] PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi I. svazek. Banská Bystrica: Vydavatel´stvo Osveta, 2001. 463 s. ISBN 80-8063-046-1. S. 331–332.