Synagoga v Krnově

Synagoga v Krnově byla postavena jako náhrada starší modlitebny v letech 1871-2 místním stavitelem Ernestem Latzelem a vysvěcena 5. června 1872 brněnským rabínem Dr. Baruchem Placzkem.[1] Jedná se o stavbu v novorománském slohu s maurskými prvky v interiéru. Synagoga je připomínkou tehdejší prosperity místní židovské komunity, v jejíchž řadách bylo mnoho významných krnovských podnikatelů a osobností. Přestala sloužit bohoslužbám v roce 1938, kdy Krnov obsadila německá armáda. Jako jedna z mála synagog v regionu byla uchráněna před zničením v době nacistické okupace – na rozdíl od synagog v Hlubčicích, Ostravě, Opavě, Olomouci, které byly zapáleny a srovnány se zemí. Jeden svitek Tóry zachránil místopředseda krnovské židovské obce Karl Fried. Poté byla budova vzhledem k výhodné poloze blízko centra města adaptována na městskou tržnici. Po válce sloužila nejprve jako sklad, od roku 1960 jako státní okresní archiv nově vzniklého okresu Bruntál. Po povodni v roce 1997, která poškodila archiválie i samotnou stavbu, byla synagoga vyklizena.[2]

Je to samostatně stojící, dvoupodlažní halová budova obdélného půdorysu, s dvojicí věží na východním průčelí. V interiéru zaujme pozornost dřevěný kazetový malovaný strop a dřevěná galerie pro ženy na litinových sloupech po třech stranách sálu.^[zdroj?]

Budova byla v letech 1958–1987 chráněnou nemovitou kulturní památkou.[3][4]

Budovu v 90. letech 20. století restituovala Židovská obec Olomouc, která ji v roce 2002 předala Federaci židovských obcí v ČR. Od podzimu 2003 se do synagogy začal pomalu navracet duchovní a kulturní život: pořádaly se koncerty se zaměřením na hebrejské písně, vystoupení židovských tanců, připomínky židovských svátků a další aktivity; souběžně se realizovala postupná památková obnova. V letech 2012-14 došlo k velkorysé komplexní rekonstrukci ke kulturně-společenským účelům v rámci projektu Revitalizace židovských památek v ČR zvané též 10hvězd. Templ, který provozuje občanské sdružení Krnovská synagoga, hostí stálou muzejní expozici "Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci".[5]

• 
  Aron ha-kodeš v synagoze
• 
  Hlavní loď
• 
  Nevyužívaný, vystavený svitek Tóry
• 
  Ženská galerie využívaná jako místo pro expozice
• 
  Synagoga na dobové pohlednici ze 70. let 19. století