Sven Tumba Johansson

Celou svou hokejovou kariéru odehrál ve švédské lize za Djurgårdens IF. Tam působil 16 sezón (v letech 1950 až 1966), získal osm švédských titulů a třikrát byl nejlepším střelcem ligy. V roce 1957 se stal prvním evropským hráčem, který se zúčastnil tréninkového kempu týmu NHL (s Boston Bruins).

Byl dlouholetým členem švédské reprezentace, hrál na čtrnácti turnajích mistrovství světa a čtyřech olympiádách. Je trojnásobným mistrem světa, na olympiádě dosáhl se švédským národním týmem nejvýše na stříbro v roce 1964 a bronz v roce 1952. V reprezentaci působil také jako kapitán.

V polovině 50. let nastoupil k pěti mezinárodním utkáním v dresu Švédska. V roce 1959 vybojoval s Djurgårdenem švédský titul.

Po ukončení úspěšné hokejové a fotbalové kariéry se věnoval golfu jako hráč, návrhář golfových hřišť i funkcionář. Začátkem sedmdesátých let reprezentoval Švédsko na amatérském, později i profesionálním mistrovství. Zasloužil se o propagaci golfu ve Skandinávii a jeho rozšíření do Sovětského svazu. Stál u zrodu několika golfových turnajů (např. Scandinavian Masters v roce 1970, European Open v roce 1977, dětský Colgate Cup v roce 1969). V roce 1995 založil World Golfers Championship, amatérský turnaj s masovější účastí hraný v mnoha zemích.

V roce 1958 podepsal smlouvu se švédskou firmou Stiga, která jeho jméno použila pro propagaci svého výrobku, stolního hokeje.[1] Věnoval se také charitativním projektům. V roce 1981 založil Tumba Stipendium podporující handicapované sportovce, v roce 2006 pak Sven Tumba Education Fund podporující vzdělávání s cílem vymýcení negramotnosti.