Plamenná orlice

Znak tvoří orlice černé barvy, se zlatými drápy a zbrojí, posetá po celém obvodu plamínky. Původně znak rodu Přemyslovců, dynastie českých knížat a králů (a mezi nimi svatý Václav, jehož jméno orlice nese), je nyní součástí tridentského znaku, ale také dalších českých obcí.

Pečeť Přemysla Otakara I. nesoucí orlici na štítu rytíře

Socha svatého Václava na Hradčanském náměstí v Praze, znázorňující orlici na štítu

Přemyslovský, potažmo svatováclavský erb představovala černá orlice a zřejmě také nejstarší rodový erb v Čechách, a to konkrétně dochovaná pečeť Přemysla Otakara I. z roku 1192. Plamenná orlice s korunou je rovněž jedním z atributů svatého Václava. Jako symbol je spojena s vícero městskými znaky.

Svatováclavská orlice se objevuje jako symbol přemyslovských českých knížat, avšak její původ není zcela jasný (je možné, že představuje vztah knížat k říši, která jako symbolu užívala dvouhlavého orla). Plamenná orlice se používala již v době knížete Václava, jehož jméno nese (panoval v letech 921 až 935 a šířil křesťanství v českých zemích, oslavovaný jako světec bezprostředně po své smrti rukou svého bratra Boleslava). Nejstarší artefakty, na nichž se symbol objevuje jsou následující: několik mincí ražené knížetem Bedřichem mezi lety 1179 a 1181[1], a knížecí pečeť krále Přemysla Otakara I., z roku 1192[2].

Svatováclavská orlice bylo také zkrácené označení protektorátního vyznamenání Čestného štítu s orlicí sv. Václava.

Znak italského města Trenta

• Symboly Středočeského kraje
• Znak a vlajka obce Hybrálec
• Znak a prapor obce Vodochody (pouze křídla)
• Znak a vlajka obce Černíky
• Znak a vlajka italského autonomního regionu Tridentsko-Horní Adiže
• Znak a vlajka italského města Trenta (Tridentu)
• Znak a pečeť Tridentské univerzity
• Znak 42. mechanizovaný prapor