Svatý Césarius z Terracina

Románský relikviář paže sv. Cesaria, 12. stol., Berlín

Relikviář sv. Cesaria z Terracina (fragment kosti), Slovenské národní muzeum, Bratislava

Caesarius pocházel ze slavného punského města Kartága v Tunisu, po válkách podřízeného Římu. Proto mezi tamními obyvateli panovala tradiční nenávist k Římanům i k jejich náboženství. Podle lehendy se Césarius mezi prvními přihlásil ke křesťanské víře, vstoupil do učení a byl vysvěcen na jáhna. Kázal chudým v Římě. Protestoval proti pohanským zvykům Římanů v Terracině, zejména proti každoročním oslavám Apollónova svátku, při nichž byl vždy obětován (zabit) jeden chlapec. Během pronásledování křesťanů za vlády císaře Trajana nebo Diokleciána byl uvězněn. Byl předveden před prefekta města Leonzio, který mu nařídil obětovat římským bohům. Když to odmítl, byl mučen a následně vhozen do moře. Přesný rok jeho smrti není doložen.

Katolická církev slaví jeho svátek 1. listopadu.[2]. Je mu zasvěcen kostel San Cesareo in Palatio při císařském paláci v Římě. Je uctíván jako patron několika italských měst: Terracino, San Cesareo (Lazio), San Cesario di Lecce, San Cesario sul Panaro, Cesa a Guardea, také se svatým Jiřím jako spolupatron v Kolíně nad Rýnem, kam biskup Anno II dal převézt relikvii z paže světce. Další relikvie jsou uctívány v městech Aschaffenburg, u sv. Jakuba v Kolíně nad Rýnem, v opatství sv. Albana v Mohuči, relikviář z pokladu Guelfů je chován v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Berlíně (možná osobní dar císaře Jindřicha II). Ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě je zachován „Relikviář[3] sv. Cesaria z Terracina“[4] (fragment kosti).[5]

Dále je považován za ochránce proti přírodním katastrofám (povodním, zemětřesení či krupobití), také rodiček, jejich šťastného porodu a císařského řezu.