Svatá válka (píseň)

Slova písně se objevila už 24. června 1941, dva dny po přepadení Sovětského svazu německým Wehrmachtem, v novinách Izvěstija, přičemž Alexandrov za další dva dny složil hudbu. Už 27. června píseň doprovázela na Běloruském nádraží v Moskvě odcházející vojáky. Od 15. října 1941, kdy německá vojska okupovala Kalugu, Ržev a Kalinin, ji začal rozhlas vysílat každý den, a to hned po úderech moskevského orloje. Píseň byla záměrně pouštěna vojákům odcházejícím do boje, aby v nich vyvolala statečnost a odhodlání bojovat za svou zemi. Například sovětský veterán Anatolij Kozlov uvedl, že píseň posilovala jednotku, ve které sloužil, na duchu a vedla ji k vítězství. To později uznal i Winston Churchill, který měl možnost si ji poslechnout během Jaltské konference a následně ji označil jako „tajnou hudební zbraň“.

Píseň se stala symbolem nezlomitelného odporu a odhodlání sovětského lidu v boji s fašismem a dodnes se při oslavách konce války hraje. Mimo jiné se objevila i v mnohých filmech, např. i v epopeji Jurije Ozerova Boj o Moskvu, kde píseň v zákopech vojákům zpívají právě Alexandrovci. Tento vojenský soubor ji má ve svém repertoáru dodnes.

• České přebásnění