Ženské světové hry

Na první novodobé olympiádě v roce 1896 startovali pouze muži, v roce 1900 v Paříži se představily jako první ženy tenistky a golfistky, později přibyla do programu ještě ženská lukostřelba, krasobruslení a plavecké disciplíny, ale ještě v roce 1920 tvořily ženy pouze 65 z celkového počtu 2626 olympioniků. Mezinárodní olympijský výbor považoval většinu sportů ze zdravotních důvodů za nevhodné pro ženy a odmítal je uznat. Proti tomu vystoupila francouzská veslařka a zakladatelka Federation féminine sportive de France Alice Milliatová, která v březnu 1921 uspořádala v Monte Carlu mezinárodní lehkoatletické závody nazvané 1er Meeting International d'Education Physique Feminine de Sports Athletiques, dodatečně označené za nulté vydání Světových ženských her.

V roce 1919 byl v Československu založen Svaz házené a ženských sportů, z jehož iniciativy byla v říjnu 1921 později za účasti Francie, USA, Velké Británie, Itálie, Švýcarska a Švédska založena Mezinárodní federace ženských sportů (Fédération Sportive Féminine Internationale) jako řídící orgán světového ženského sportovního hnutí a v srpnu 1922 se na Stade Pershing v Paříži konaly první Ženské olympijské hry. Po protestu MOV byla na návrh československé delegace na III. kongresu FSFI v roce 1924 soutěž přejmenována na Ženské světové hry.

Celkem se uskutečnila čtyři vydání her. Na programu byl kromě atletiky basketbal, házená, sportovní šerm, sportovní střelba, kanoistika a na hrách 1930 v Praze se představila také národní házená. V roce 1928 se poprvé konaly na olympiádě v Amsterdamu atletické soutěže žen a Mezinárodní asociace atletických federací začala přijímat ženské členky. Tím pominul důvod k pořádání separátních Ženských světových her a místo pátého ročníku, plánovaného na rok 1938 do Vídně, se uskutečnily ženské soutěže v rámci mistrovství světa v atletice.

V roce 1931 se ve Florencii konala také Olympiáda půvabu, určená pouze evropským sportovkyním.

1922

1. Velká Británie - 50 bodů
2. Spojené státy americké - 31 bodů
3. Francie - 29 bodů

1926

1. Velká Británie - 50 bodů
2. Francie - 22 bodů
3. Švédsko - 20 bodů

1930

1. Německo - 57 bodů
2. Polsko - 26 bodů
3. Velká Británie - 19 bodů

1934

1. Německo - 95 bodů
2. Polsko - 33 bodů
3. Velká Británie - 31 bodů